Křesťanská apologetika

                       Ověření novozákonních rukopisů

ÚVOD

1. Ve snaze ukázat SPOLEHLIVOST NOVÉHO ZÁKONA JAKO HISTORICKÉHO DOKUMENTU…
   a. Jsme zvážili důkazy, které potvrzují, že Nový zákon byl NAPSÁN
      A ROZŠÍŘEN BRZY POTÉ, CO SE UDÁLOSTI STALY; např.
      1) Vnitřní důkazy
      2) Papyrové fragmenty
      3) Dopisy církevních otců
   b. Uvedli jsme, že ARCHEOLOGIE POTVRZUJE NOVOZÁKONNÍ ZÁZNAM (v té podobě,
      v jaké jej máme nyní) v oblastech, které mohou být prověřeny; např.
      odkazy na
      1) Osoby
      2) Místa
      3) Události	

2. Ale ZŮSTÁVÁ JEŠTĚ JEDNA OTÁZKA k zodpovězení, aby bylo zamezeno
   racionálním pochybnostem o historické spolehlivosti Nového zákona:

   „Jaká existuje záruka, že to, co máme dnes ve formě Nového zákona je tím,
   co bylo napsáno původními autory?“

3. Jinými slovy, když nemáme „AUTOGRAFY“ (rukopisy napsané autory), jak
   víme…
   a. Že během let nedošlo k významným ZMĚNÁM NEBO CHYBÁM při opisování?
   b. Že zde nedošlo k DOHODĚ (tajná spolupráce za podvodnými účely) mezi
      vlastníky raných kopií Nového zákona?

4. Na tomto místě může být aplikován „BIBLIOGRAFICKÝ TEST“ k ověření
   starověkých rukopisů, aby pomohl zodpovědět otázky tohoto typu!

[Odpověď, kterou tento „test“ dává na otázku historické spolehlivosti
Nového zákona, je ohromující! Ale může být užitečné nejprve stručně
vysvětlit…]

I. „BIBLIOGRAFICKÝ TEST“

   A. TENTO TEST JE APLIKOVÁN NA VŠECHNY STAROVĚKÉ HISTORICKÉ DOKUMENTY…
      1. Jakými jsou:
         a) „Galská válka“ Julia Caesara
         b) Tacitovy „Dějiny“
         c) Tacitovy „Letopisy“
         d) Nový zákon
      2. ve snaze STANOVIT PRAVDĚPODOPNOST, ŽE KOPIE, KTERÉ MÁME:
         a) Pravdivě reprezentují originály
         b) A přišly k nám beze změn a chyb, neovlivněny výše zmíněnými
            „dohodami“

   B. OTÁZKY KLADENÉ V TOMTO TESTU…
      1. „Kolik kopií zkoumaného dokumentu je k dispozici?“
         a. Za účelem jejich vzájemného srovnání
         b. Čím více, tím lépe
      2. „Kde byly kopie nalezeny?“
         a. Pokud pocházejí všechny z jednoho místa, „dohoda“ je možná
         b. Ale pokud pocházejí z míst časově i prostorově velmi vzdálených,
            „dohoda“ je nepravděpodobná
      3. „Jak dlouhá doba uplynula mezi originálem a nejstaršími kopiemi?“
         a. Pokud nejstarší kopie, které máme k dispozici, byly napsány
            stovky let po originálu, mohlo dojít ke spoustě změn, o kterých
            nevíme
         b. Ale krátký časový interval zvýší naši jistotu o spolehlivosti
            kopií
      4. „Jaké existují rozdíly mezi kopiemi?“
         a. Pokud jsou jednotlivé kopie dokumentu plné významných rozdílů,
            není možné vědět, co napsal původní autor!
         b. Ale pokud je rozdílů málo a jsou nevýznamné, poté proces
            opisování během let byl věrný originálu!

[Jaké odpovědi nalezneme, pokud tyto otázky aplikujeme na Nový zákon? A jak
vychází Nový zákon ze srovnání s jinými starověkými historickými dokumenty?]

II. „BIBLIOGRAFICKÝ TEST“ NOVÉHO ZÁKONA

   A. KOLIK KOPIÍ RUKOPISŮ NOVÉHO ZÁKONA JE K DISPOZICI?
      1. Více než 4000 řeckých rukopisů; 13000 kopií částí Nového zákona
         v řečtině!
      2. Srovnejme toto s jinými historickými spisy ze starověku:
         a. Caesarova „Galská válka“ – pouze 10 řeckých rukopisů
         b. Tacitovy „Letopisy“ – 2
         c. Livius – 20; Platón – 7; Sofokles – 100

   B. KDE BYLY TYTO KOPIE NALEZENY?
      1. Na různých místech: Egypt, Palestina, Sýrie, Turecko, Řecko,
         Itálie
      2. Takto různá naleziště činí „DOHODU“ velmi obtížnou

   C. JAKÁ DOBA UPLYNULA MEZI ORIGINÁLEM A NEJSTARŠÍMI KOPIEMI?
      1. V předchozí lekci jsme viděli, že některé PAPYROVÉ FRAGMENTY jsou
         datovány do rozmezí 50 až 100 let
      2. Máme několik téměř úplných řeckých rukopisů Nového zákona, které
         byly opsány v průběhu 300 – 400 let, např.
         a. Sinaiský kodex, nalezený poblíž hory Sinai
         b. Alexandrijský kodex, nalezený poblíž Alexandrie v Egyptě
         c. Vatikánský kodex, nalezený ve Vatikáně v Římě
      3. Ale SROVNEJME TOTO S RUKOPISY RŮZNÝCH KLASICKÝCH HISTORICKÝCH DĚL:	
         a. „Thúkýdidovy dějiny“ – nejstarší kopie je vzdálena 1300 let od
            originálu
         b. „Hérodotosovy dějiny“ –  nejstarší kopie je vzdálena 1350 let od
            originálu
         c. Caesarova „Galská válka“ – 950 let
         d. Římská historie od Livia – 350 let (a nejstarší kopie je pouze
            fragment)
         e. Tacitovy „Letopisy“ – 950 let (a existují pouze dva rukopisy)

   D. JAKÉ ROZDÍLY EXISTUJÍ MEZI KOPIEMI NOVÉHO ZÁKONA?
      1. Je pravda, že existují NĚKTERÉ ROZDÍLY mezi mnoha tisíci dostupných
         rukopisů
         a. Ale velká většina je téměř bezvýznamná (pravopis, rozdíly ve
            frazeologii atd.; moderní překlady často uvádějí rozdíly
            v poznámkách pod čarou)
         b. Jedná se pouze o 1/2 procenta (ve srovnání např. s 5 procenty
            u Illiady)
      2. Přesto může být prohlášeno: „Žádné základní učení křesťanské víry
         nespočívá na diskutabilní pasáži… Můžeme směle tvrdit, že text
         Bible je nezvratný; zejména v případě Nového zákona.“ – SIR
         FREDERICK KENYON (autorita v oblasti posuzování doslovnosti
         Nového zákona)

ZÁVĚR

1. Co se týče „BIBLIOGRAFICKÉHO TESTU“ v posuzování rukopisných důkazů pro
   Nový zákon:
   a. Nový zákon nejenže prošel „bez ztráty kytičky“ (with flying colors)…
   b. Ale dokonce lépe, než KTERÝKOLI historický dokument, který se nám ze
      starověku dochoval!

2. „Důkazy pro novozákonní spisy jsou dokonce lepší, než důkazy pro mnoho
   spisů klasických autorů, o kterých nikdo nepochybuje. A kdyby byl Nový
   zákon sbírkou světských spisů, jeho autenticita by byla všeobecně
   přijímána nade vší pochybnost.“ – F. F. BRUCE

3. JOSH MCDOWELL uvádí některé zajímavé poznámky:

   „Poté, co jsem se pokusil otřást historičností a pravdivostí Písma, jsem
   došel k závěru, že je historicky důvěryhodné. Pokud někdo odloží Bibli
   jako nespolehlivou, potom musí odložit téměř veškerou starověkou
   literaturu.“

   „Jeden z problémů, se kterým se stále setkávám, je snaha mnohých lidí
   aplikovat jeden standard testů na světskou literaturu a jiný na Bibli.
   Člověk by měl aplikovat tentýž test, ať je zkoumaná literatura světská
   nebo náboženská.“

   „Věřím, že poté, co toto udělá, může člověk držet Písmo v ruce a říct,
   ‚Bible je důvěryhodná a historicky spolehlivá.‘“

4. Proč potom kdokoliv zpochybňuje novozákonní záznam, co se týče Ježíše?
   a. Je to kvůli odkazům na zázraky, jako je Ježíšovo zmrtvýchvstání
   b. V naší následující studii zvážíme, zda je rozumné věřit, že Nový zákon
      je LEŽ, když hovoří o takovýchto věcech…