http://www.community.org.ua/czletters.html
niektore stiahnute listy:
community.org.ua.rar
Kardinál L. Huzar a jeho synod hlásají jiné evangelium, tedy
všichni jsou pod anathemou.
Dovolili si překroutit dokument dokonce i z Nevyššího církevního
soudu v Římě a veřejně opublikovat. Tato podlá manipulace je do
nebe volajícím zločinem. Která zasahuje nejenom nás, ale
kompromituje i nejvyšší úřady v Římě. Jak si takovou manipulaci
a zneužití autority zodpoví před Bohem a před Božím lidem?! Kdo
by jim po tom všem, čeho se už dopustili, mohl ještě důvěřovat?
Oni si však pokrytecky vyžadují poslušnost. Stále opakují: „Nás
poslouchejte!“
Vyjevilo se, že vedení UHKC spolu s pracovníky departamentu
informací UHKC jsou profesionálními lháři a intrikány.
Apoštolská Signatura totiž vůbec nedala žádné konečné řešení! To
za prvé a za druhé nijak neschválila zločinný monstrproces s
umělým trestem velké exkomunikace.
Po přečtení celé informace departamentu UHKC si čtenář
vyvodí falešný závěr, a to, že Apoštolská Signatura, Apoštolská
stolice, a dokonce i papež schvalují skandální monstrproces,
kterého se zločinně dopustil církevní soud v Žovkvě i ve Lvově.
A toto není pravda. Pokud by něco takového bylo vůbec možné, a
vy byste potvrzovali nezákonnou exkomunikaci, pak žádáme –
vydejte o tom dekret, kterým to jednoznačně stvrzujete.
Současné kanonické právo stanovuje za toto perverzní kupčení
s duchovními dary kanonický trest suspenze pro biskupa, kněze,
jáhna; za prodej i koupi svěcení can. 1461 CCEO „nevylučuje
velkou exkomunikaci“.
Dary Ducha svatého jsou neprodejné! To je učení svatého Petra a
mnohých jiných papežů a koncilů. Všichni odsoudili simonii pod
trestem.
Položme otázku: Kolik biskupů, kněží, jáhnů UHKC by dnes mělo
být na základě kan. 1461 CCEO suspendováno (zbaveno úřadu) anebo
exkomunikováno?
Vaše Eminence, předkládáme Vám velmi podstatný teologický
problém, jehož řešení není možné odkládat do budoucna. Jde o
samu podstatu křesťanské víry a existence církve.
V církevním časopise Nova Zorja byl uveřejněn článek, který
měl údajně napsat dne 10.10. 2008 téměř umírající biskup Sofron
Dmyterko, OSBM. Tento pravověrný biskup zemřel 5.11. 2008. Je
otázkou, jak mohl napsat tento článek, když už více než rok
nemluví a ruce i nohy má paralyzovány. V prosinci 2007 ho
navštívil vladyka Eliáš OSBM i řeholní sestry. Bohužel, už
nemluvil.
Celý článek měl jediný cíl, zneužít autoritu pravověrného, ale
bezmocného, biskupa, a tak oklamat věřící lid, obzvláště na
území Ivano-Frankivské diecéze, která je pravověrná. Naši
nepřátelé, s cílem nás očernit, se neštítí dopustit se až takové
podlosti!
Zesměšněním posledního pravověrného biskupa bylo to, že
pohřeb vedl apostata kard. L. Huzar. On pravověrného biskupa
pokládal za svého nepřítele. Vladyka S. Dmyterko byl tajně
vysvěcen na biskupa v roce 1968. Papež ho vyznal až v roce 1990.
My jsme v situaci, jaká je obdobná té, která byla v pidpilu.
Zneuctěním pravověrné a katolické diecéze bylo, že v katedře
byli věřící katolíci nazváni pravoslavnými křesťany.
Obřady apostaty kard. L. Huzara a několika přítomných biskupů,
apostatů, byly znevážením životního díla pravověrného biskupa,
jehož jsme přijali do našeho pravověrného synodu.
I tato slova sv. Bazila jsou aktuální pro situaci na
Ukrajině a vztahují se na heretické biskupy: „Nedejte se svést
jejich lží, když vyhlašují svou věrnost víře, neboť takoví muži
kupčí s Kristem a nejsou křesťany. Vždy se rozhodují pro to, co
je pro ně výhodné v tomto životě a ne pro život ve shodě s
pravdou. ...přetvařují se, že jsou pravověrní. Já nepokládám za
biskupa ani za duchovního toho, kdo obdržel hodnost z takových
hanebných rukou k tomu, aby ničil víru...“ (viz svěcení
apostatou kard. L. Huzarem)
Článek pana Hela nám připomíná události osvoboditelského
boje UPA. Tehdy se často členové stalinských tajných státních
služeb převlékali za banderovce a potom šli věšet a vypalovat.
Takovým způsobem se snažili zkompromitovat skutečné hrdiny tím,
že jim připisovali zvěrstva, která sami činili. Proto máme vážné
podezření, že pan Hel využívá stejnou metodu jako Sověti – to,
co sám dělá, připisuje nám!
Jsme v Kristu přesvědčeni, že takzvaná vizitace apostaty
biskupa T. Senkiva ve Vašem chrámu, která se má uskutečnit 9.11.
2008 je ďáblovým útokem a pokud se uskuteční, pak ztratíte
chrám, farnost i celou eparchii, ve které Vás Duch svatý i
církev ustanovila biskupem. Nevěřte, že kompromis s tímto duchem
apostaze Vám zajistí klidné stáří a vyznání Vašeho apoštolského
úřadu. Nepřestanou, dokud Vás morálně nezabijí.
List pravověrného synodu byl doručen biskupovi Josafatovi
Kavacivovi, ale bohužel bylo pozdě. Biskup apostata Senkiv si už
našel zrádce, stal se jím kněz-pomocník biskupa J. Kavaciva o.
Vasyl. Ten vše předem domluvil s apostatou Senkivem a pozval ho
na svou liturgii, kterou slouží každou neděli v 8:00. Při
slavnosti 9.11. 2008 jej sám i uvítal v chrámu biskupa J.
Kavaciva. Apostata Senkiv dotyčnému knězi nabídl protislužbu –
postará se, aby jeho syn mohl dokončit studium teologie v Polsku.
V soukromé televizi v Ivano-Frankivsku byl 15-ti minutový
pořad o Pidhirkách, v jakém vystoupilo několik lidí se
svědectvím o svém obrácení a zázračném uzdravení. Bylo v něm
také vyjádřeno, jaká je podstata naší misie a jaké je ovoce
hereze hlásané apostatickou hierarchií. Církevní kruhy nejenže
výhružkami a zastrašováním žádaly satisfakci, ale v televizi
musel být dán prostor jejich lžím. Navíc vyhrožovaly státními
orgány, soudem a zrušením televizního studia! Žasneme – je doba
demokracie! Na prezidenta či na členy vlády v televizních
vysíláních probíhá tvrdá kritika a oni nevyhrožují televizi
soudem, tak jak to dělá apostatická církev.
Svatý otec Benedikt XVI. vyhlásil rok 2008-2009 rokem
apoštola Pavla. Jaký je smysl tohoto vyhlášení?
V tomto roce krize v celé církvi graduje. Mnozí Bohu zasvěcení
lidé přijali ducha světa, ducha New Age a stali se svůdci Božího
lidu. Je hlásáno jiné evangelium než to, které hlásal apoštol
Pavel. Je hlásán jiný Kristus než ten kterého hlásal sv. Pavel.
Je přijímán jiný duch než kterého přijal apoštol. Je jen jediné
řešení k záchraně: POKÁNÍ – ZMĚNA MYŠLENÍ! (metanoien)
Protože kard. L. Huzar je veřejný heretik a protože
biskupský synod je v jednotě s jeho herezemi, z bezpečnostních
důvodů doporučujeme všem věřícím, ať se vždy, když uslyší při
svaté liturgii připomínat jméno tzv. patriarcha Lubomira a jméno
místního biskupa, který je s ním v jednotě, vnitřně oddělí od
apostatického ducha, jaký je za nimi! Ať potichu řeknou Boží
slovo: „Anathema!“ a pak ať hlasitě se všemi pronesou: „Hospody
pomiluj!“ Tímto úkonem víry budou chráněni od ducha hereze a od
prokletí, které by na ně jinak dopadlo.
Dne 1.11. 2006 jsme napsali soudní žalobu (kan. 1185, kan.
1060 CCEO) na kard. L. Huzara za jeho hereze a jiné zločiny.
Tuto žalobu jsme zveřejnili, neboť se tato věc týká celé církve,
a také proto, aby nebyla ignorována.
Kard. L. Huzar a biskup M. Koltun zorganizovali monstrproces a
proti církevnímu právu i proti spravedlnosti nás odsoudili k
velké exkomunikaci, která je neplatná.
Tímto žádáme o oficiální zrušení nezákonných a zločinných
dekretů neplatné velké exkomunikace ze dne 10.9. 2008 a o
potrestání soudců za jejich justiční zločiny.
Abychom ukázali na absurditu monstrprocesu, který jste proti
nám zorganizoval, podáváme Vám rekurs proti dekretům
eparchiálního biskupa M. Koltuna ze dne 10.9. 2008.
Je proti církevnímu právu i zdravému rozumu, aby nás soudil ten,
koho jsme obžalovali. Dne 1.11. 2006 jsme Vás, pane kardinále,
obžalovali před Svatým otcem za hereze a jiné zločiny; Vy nás
nyní za tuto soudní žalobu podanou na Vás Svatému otci sám
soudíte! To je paradox! Musíte nyní řešit rekurs, jehož obsahem
je Váš monstrproces i Vaše hereze a apostaze!
Vzpurné jednání těchto osob – heretika L. Huzara a biskupů
sjednocených s jeho herezemi – přivedlo k tomu, že církev
potvrdila, vycházejíc z církevního zákona, jejich (kard. L.
Huzara a jeho biskupů) oficiální vyloučení ze svého členství a
udělila jim trest velké exkomunikace (anathemy dle Gal 1,8-9: ‚Kdo
hlásá jiné evangelium, budiž vyloučen – proklet.‘). Přestali být
členy katolické církve a nesmějí vykonávat ani kněžský ani
učitelský ani jakýkoli jiný církevní úřad. Členové církve se s
nimi nesmí žádným způsobem stýkat, tedy účastnit se jejich
nelegální kněžské služby nebo jiného působení. Nepokoj a
malomyslnost, jaké vnášejí (kard. L. Huzar a spol.) mezi
křesťany svými listy (v časopisech Meta, Arka, Misionář, Nová
Zorja, website UHKC, RISU, UKU), svědčí o tom, že jejich úmysly
nejsou od Boha.
Vyvstává otázka, zda katolická církev je ještě katolická (a
vůbec křesťanská). Ovocem odpadu je nejen věroučný, ale i
morální rozklad. Důkazem je to, že se letos papež Benedikt XVI.
(kard. J. Ratzinger) musel v USA a v Austrálii veřejně omlouvat
za zločiny kněžstva ohledně homosexuality a pedofilie! Je to
znak velké krize v církvi. Řešení je jedno: obrácení od herezí
HKT, synkretismu a od ducha světa!
Kard. Huzar popírá věčnost pekla, a to je hereze. Tvrdí:
„Nikdo navždy nepůjde do pekla.“
Pokud peklo není věčné, proč se potom zbytečně namáhat a varovat
hříšníky? Nechme je na pokoji... Jenže peklo skutečně je a hrozí
každému, a proto si nemůžeme dopřát oddechu. Následujme příklad
našeho Spasitele – On viděl, jaký pád do propasti nám hrozí, a
proto sestoupil z nebe, aby nás od něj zachránil. Pokud věříme
ve věčné zavržení, bylo by od nás bláznovstvím, kdybychom přitom
zůstávali netečnými.
Zpochybňování věčného zavržení má za následek odmítání pokání a
záchrany. Důsledkem je zůstávání v nevěře a v nekajícnosti, a to
je cesta do pekla. Nové učení a jiné evangelium kard. L. Huzara
vede všechny ty, kdo v poslušnosti přijali jeho hereze, do
věčného zatracení!
Někteří kněží začali ve zpovědi nutit věřící, aby se
odříkali otců z Pidhirek. Co to ve skutečnosti znamená?
Odřeknutí se obrácení v Pidhirkách, kde věřící našel živého
Krista, je vlastně odřeknutím se Krista samého. K tomuto zločinu
je zneužívána svatá zpověď! Za svádění ve zpovědi ke hříchu
nečistoty je trest velké exkomunikace. Svádět věřící ve zpovědi
k odpadu od Krista, dokonce k přísaze, je ještě větší zločin
zneužití této svátosti. Jde o svatokrádež! Kdo k takovému hříchu
ve zpovědi nutí (heretičtí biskupové či kněží), by měl být
adekvátně potrestán!
Celý soud byl vůči nám nekompetentní, a je tedy neplatný.
Celý spor byl a je postaven na jednom podstatném problému: Buď
je kard. Huzar heretik, anebo není. Šlo tedy ne o souzení nás,
ale evangelia a Krista, kterého zastáváme. Tento soud je
ukázkovým zločinem spáchaným církevní apostatickou mašinérií.
Proto jsme dali žalobu na kard. L. Huzara, biskupa M. Koltuna a
jejich soudy do Říma. I z toho důvodu je jejich zločinný výrok,
vydaný proti nám, neplatný.
Biskup M. Koltun a jeho soud se dopustil justičního zločinu.
Zločin je však veřejnosti prezentován jako oficiální akt pravdy
a spravedlnosti.
V časopise Misionář vycházejí na pokračování články s duchem
historicko-kritické teologie (HKT), jaké např. popírají
Abrahámovu oběť; nazývají ji legendou. Duch HKT zpochybňuje
všechny pravdy Písma a vůbec Písmo staví na stejnou rovinu s
pohanskými bájemi. Tento duch se ujal vlády v řeholi OSBM na
Ukrajině. Tento duch HKT i duch synkretismu je ve skutečnosti
duchem vzpoury a neposlušnosti Bohu.
Podstatou problému je to, že kard. Huzar hlásá hereze, a tím
vede církev skrze poslušnost do sebezničení. My na druhé straně
hájíme Krista, evangelium, spasitelnou tradici a církev.
Stoupenci L. Huzara tuto nejpodstatnější otázku neřeší, naopak,
záměrně se jí vyhýbají. Snaží se vytvořit veřejné mínění, že se
jedná o nějaké osobní spory a pouze lidské výhrady vůči L.
Huzarovi. Zde však vůbec nejde o osobní spory, ale o podstatu
křesťanství, a tou je naše spása skrze Ježíše Krista. Tuto
podstatu kard. Huzar a jeho lidé hlásáním herezí ničí a navíc k
tomu zneužívají svůj úřad a poslušnost.
Vaše Svatosti, jestliže je hlava místní církve anebo církve
sui iuris zjevný heretik, jak mohou být věřící v takové církvi
spaseni, jsou-li pod poslušností nuceni podřídit se duchovnímu
programu a diktátu takového hierarcha?
Vaše Svatosti, tímto protestujeme proti činům apostaty kard. L.
Huzara a biskupa M. Koltuna, kteří oficiálně a veřejně rozšiřují
lež, že nás vyloučili z katolické církve! My jsme biskupové a
mniši řehole papežského práva a nepodléháme jejich jurisdikci!
Jejich tzv. soud byl dle CCEO nekompetentní (kan. 417 CCEO) a
neplatný. Nedali nám možnost se bránit a nezajímala je ani
motivace našeho jednání ani naše obhajoba! Nedovolili nám podat
apelaci Vám, Svatý otče!
Vaše Eminence, za to, že jsme Svatému otci oznámili hereze
kard. L. Huzara a krizi v UHKC, jsme byli kard. L. Huzarem
(apostatou!) a jeho hierarchií nezákonně vyloučeni z katolické
církve!
Vaše Eminence, ptáme se Vás před Bohem i před celou církví:
Souhlasíte s touto exkomunikací? Souhlasí s ní a schvaluje ji
Svatý otec?
H. Küng, J. Sobrino a jiní, kteří veřejně hlásají hereze
(popírají Kristovo Božství atp.) exkomunikováni nejsou! Kard. L.
Huzar veřejně prohlašuje, že věští kyvadlem, zpochybňuje
Kristovo Božství, Panenství Bohorodičky, primát Svatého otce,
dovoluje homosexuální aktivity, propaguje reinkarnaci,
zpochybňuje existenci pekla a věčného zavržení. Kard. L. Huzar
je veřejný apostata, ale oficiálně exkomunikován není! Naopak,
apostata vylučuje z církve ty, kteří hájí Kristovo evangelium!
Vaše Eminence, pokud budou kompetentní úřady v církvi k tomuto
mlčet, vyvstává otázka: Je katolická církev ještě součástí
tajemného těla Kristova?
Bůh, který za vás umíral na kříži, od vás nyní žádá, abyste
odmítli šantáž ze strany apostatické, ale dosud oficiální
hierarchie, a netrápili duše prostých věřících ve zpovědích či v
kázáních tím, že je nutíte sjednotit se s L. Huzarem, který je
heretik a apostata, a oddělujete je od nás a od ukřižovaného
Krista, kterého zpřítomňujeme. Dopouštíte se tak velkého zločinu
především vůči své vlastní duši! Odříkáte se tím své vlastní
spásy! Stáváte se Jidáši a dopadá na vás jeho prokletí (srov. Sk
1,20).
Velkého zločinu proti Kristu a církvi se lžipastýři
dopouštějí tím, že nutí kněze, aby zneužili zpověď k manipulaci
s pravdou a svědomím. Smutným faktem je, že vás ve zpovědi nutí
zříci se Pidhirek a Ducha Božího, Ducha pravdy, který je za
námi, a naopak vyznat jednotu s heretikem L. Huzarem a duchem,
který je za ním. Jinými slovy, nutí vás k odpadu od Krista, ke
zřeknutí se své spásy a ke sjednocení se s duchem antikrista,
který je za herezemi L. Huzara! To, co tito lžipastýři a někteří
jejich stoupenci z řad kněží činí, je smrtelným hříchem a
zneužitím svátosti smíření. Na takové jednání nemají právo a vy
nejste povinni podrobit se jejich vydírání.
Vzhledem k tomu, že proti nám byly organizovány provokace s
cílem nás kompromitovat a připsat nám porušení zákonů Ukrajiny,
je pravděpodobné, že ze strany našich protivníků budou tyto
provokace pokračovat.
My chceme řešit krizovou situaci víry v naší UHKC čistě
teologickým způsobem dialogu, pokojně a naprosto bez jakýchkoli
násilností nebo chuligánství!
Proto do budoucnosti prohlašujeme, že různá oznámení na nás v
tomto směru jsou výrazné provokace, od jakých se kategoricky
distancujeme.
Dnes namiesto náboženstva majú slobodomurári vyznávať akýsi
„zjednocujúci princíp“, podľa nich nadradený všetkým
náboženstvám i samému Ježišovi Kristovi. Podmienkou prijatia
takéhoto princípu je však zrada vlastnej viery a potupenie
Ježiša.
Od katolíkov nežiadajú, aby sa otvorene zriekli svojej viery
(morálnych hodnôt hlásaných cirkvou), ale pod rúškom tzv.
„náboženskej tolerancie“ nepripúšťajú, aby vyznávali Ježiša
Krista za jediného Boha a jediného Spasiteľa. Touto metódou
relativizmu vedú kresťana katolíka k pomalému a nebadanému
odpadu od spasiteľnej viery.
Kard. L. Huzar a jeho ľudia sa domáhajú poslušnosti.
Slobodomurárske smernice Alta Vendita píšu o tom, že
najúčinnejším prostriedkom samodeštrukcie cirkvi je zneužitie
jej poslušnosti.
Kard. L. Huzar na titulnej stránke novín (Vysokyj Zamok, 5.11.
2003, č. 206) prehlasuje: „Ja nie som mason. Jedná sa o môjho
príbuzného menom Ľubomír Huzar.“ To môže byť pravda, ale pravdou
je, že jeho duchovný program náboženského relativizmu je totožný
s duchom tejto proticirkevnej tajnej organizácie.
Na tiskové konferenci, která se uskutečnila dne 17.9. 2008
na Svatojiřské hoře ve Lvově, biskup – apostata Michael Koltun
zveřejnil tzv. velkou exkomunikaci na nás čtyři biskupy
pravověrného synodu UHKC. Tato exkomunikace je neplatná ze čtyř
příčin.
Monstrproces s cílem naší exkomunikace je argumentem před celou
církví, že církevní zákony (CCEO) jsou v rukách současných
odpadlíků a církevních zločinců jen cáry papíru, které slouží k
zabíjení Krista a těch, kdo mu náleží.
Vladyko Michaeli, dne 17.9.2008 jste na tiskové konferenci
ve Lvově (Svatojiřská hora) oficiálně zveřejnil neplatný soudní
výrok o naší údajné exkomunikaci, přestože jste dobře věděl, že
se dopouštíte zločinu! Proti svému svědomí, proti pravdě, proti
normám CCEO a proti lidskosti jste učinil tento nepochopitelný
výrok justiční morální vraždy!
Vladyko Michaeli, ten samý den, kdy jste to učinil, v
autohavárii, v které jste měl spoluúčast, zemřeli dva lidé.
Vaše Svatosti, opakovaně Vám zasíláme naši žalobu na kard.
L. Huzara a trváme na naší prosbě o pomoc UHKC.
Pro dobro církve a ochranu věřících jsme dne 12.7. 2008 veřejně
ukázali Boží pohled – pohled Božího slova na činnost kard. L.
Huzara a odkryli jeho duchovní stav, tzn. že je heretik a
apostata a spočívá na něm Boží anathema dle Gal 1,8-9. Prosíme
Vás, Vaše Svatosti, abyste kard. L. Huzara, pokud nebude činit
pokání a neodřekne se svých apostatických herezí, dle norem CCEO
nejen odvolal z úřadu pro jeho vlastní dobro i dobro věřících
UHKC, ale i vyloučil z katolické církve.
Baziliánský časopis Misionář (červenec 2008), jehož hlavním
redaktorem je Kornelij Jaremák OSBM, předkládá našim věřícím
heretické pohledy na Písmo svaté.
Citace: „Dnes všichni biblisté učí, že zkouška Abrahama není
pravdivou událostí, ale jen legendární epizodou.“
Odpověď: Událost, která se stala v Abrahamově životě, je
skutečnou historickou událostí a není žádnou legendární
epizodou. Tak tomu učila církev i církevní tradice po celou dobu
své existence.
Pokud budou v tomto časopise ještě vycházet podobné články, pak
vybízíme všechny věřící UHKC: Nečtěte časopis Misionář, protože
je ohrožena vaše věčná spása!
Je skutečně zahanbující pro současnou církev a zároveň
znakem její dekadence, že se odvrátila od zdravých zásad
evangelia, které formují duchovní život, a postavila do centra
modlu psychologie, která vychází z nezdravých kořenů nečistoty a
okultismu.
Celý článek je jenom křik, nadávky a odsuzování, podobně
jako to dělali ti, kdo odsoudili Krista.
Když se vladař ptal, co zlého učinil, odpovědí byl jen
nenávistný a demagogický řev: „Ukřižuj! Ukřižuj! Jak ho
neukřižuješ, my ti ukážeme. Budeme na tebe žalovat u státní moci
(císaře).“ (srov. J 19,12) Stejné metody a stejný duch je i zde.
Tato metoda má jediný cíl – morální likvidaci a smrt. Za ní je
duch ruiny, tak, jak je nazván celý článek. Tento duch skrze
apostaty mající vládu ruinuje naši mučednickou církev.
Ich cieľ je veľmi jednoduchý – ideologicky a masonsky
ovládnuť spoločnosti a národy pod rúškom falošnej tolerancie a
humanizmu. Do centra pozornosti stavajú človeka, avšak bez
akéhokoľvek vzťahu k Bohu, ktorý ho stvoril na svoj obraz.
Organizujte ve svých farnostech společné modlitby pro mládež
a povzbuzujte je v ideálu předmanželské čistoty. Tyto modlitební
setkání ať se uskutečňují každou první sobotu v měsíci a ať se
mladí lidé zasvětí Neposkvrněnému srdci Panny Marie.
Za skandál a pohoršení, které způsobil o. Kornélij Jaremak
tím, že zavolal policii na mnicha baziliána za to, že sloužil
liturgii, zodpovídá rovněž provinciál J. Čverenčuk, OSBM.
- Úžasná víra!
Někteří kněží sugestivně tvrdí věřícím UHKC, že kniha „Besedy s
bl. L. Husarem o postkonfesijním křesťanství“ vůbec nevyšla a že
jsme si to vše vymysleli.
Faktem však zůstává: Tato kniha vyšla ve dvojím vydání.
- Rádio „Zvony“ (Ivano-Frankivsk)
Tato církevní rádiová stanice ve dnech 1. a 2. 9. 2008 každou
chvíli hlásila, že jsme prý byli vyloučeni z církve a nejsme
řeholníky. Rovněž lživě tvrdila, že jsme ve Stryji zbili biskupa
T. Senkiva, a dokonce prý i policii.
Až k takovým lžím slouží církevní rádio Ivano-Frankivska?!
- Akt vandalismu Biskup M. Koltun dal místnímu děkanovi úkol
zabrat cerkvu v Zavodském. Děkan, ještě asi se čtyřmi kněžími,
zavolali několik lidí, o kterých se ví, že jsou proti místnímu
knězi. Sešli se spolu s těmito kněžími v baru, a tam, popíjejíc
alkohol, řešili problém, jak zabrat cerkvu.
Ve středu 10.9. v 7 hodin ráno přijel děkan s několika kněžími
do Zavodského. Vylomili zámky ve dveřích chrámu a dali tam své.
Jsou to skutečně zvláštní metody, které používá biskup M.
Koltun. Neobrátí se však tato metoda proti němu?
- Hlavní požadavek: odvolání kard. L. Huzara
Zástupci pravověrného synodu se obrátili třemi dopisy na
přítomné biskupy z Ukrajiny i z diaspory. Dokonce i osobně
přišli na místo synodu a žádali o dialog – nebyli přijati.
Hlavní požadavek byl odvolání apostaty kard. L. Huzara.
My všichni členové nového biskupského synodu vyznáváme
všechny a jednotlivé pravdy katolické víry a odsuzujeme všechny
bludy a hereze, které byly v historii dvoutisícileté tradice
církve. Zvláště odsuzujeme současné bludy spojené s
historicko-kritickou metodou (HKT), které zpochybňují Božství
Pána Ježíše Krista, zpochybňují inspiraci Písma, ... Odsuzujeme
náboženský relativismus a synkretismus (myšlení, že všechna
náboženství vedou ke spáse).
Vážený pane prezidente, prosíme, aby státní orgány Ukrajiny
neodpovídaly na provokace ze strany kard. L. Huzara a jeho
spolupracovníků.
Na Ukrajině je svoboda religií a odloučení církve od státu. Spor
mezi oběma synody UHKC může vyřešit jedině Svatý otec a nikoliv
státní orgány, jak o to kard. L. Huzar usiluje.
Navrhujeme vám, synodu, složenému ze 49 biskupů, z nichž je
18 apostatů, abyste:
1) odvolali L. Huzara na emerituru;
2) veřejně odvolali jednotu s herezemi L. Huzara (požadavek pro
17 biskupů z Ukrajiny);
3) zodpovědně řešili problematiku dvou synodů a všeobecné krize
víry v církvi;
4) dali prostor papeži osobně řešit tuto situaci, neboť jinak se
vyřešit nedá. My jsme ochotni vést dialog;
5) přijali v pátek 5.9. mezi 17 a 18 hodinou naše zástupce,
biskupy, aby s Vámi vešli do dialogu.
To, co děláme, není ani neposlušnost, ani pobuřování, ani
rozkol, ani sekta, ale láska ke Kristu a k církvi. Jiným
způsobem bránit pravověrnost by bylo v dané situaci neúčinné! Vy
dobře víte, že mlčení papeže k tak radikálním krokům, které
činíme, je jeho tichým souhlasem.
Prosíme vás jménem ukřižovaného Krista a jménem krvácející
církve – prostých věřících, kteří chtějí být spaseni – abyste
nám pomohli v obnově naší církve. Bude to pak mít pozitivní
dopad i na celou katolickou církev.
Podle předem podaného oznámení jsme se dostavili dne 5.9.
2008 v 1730 na setkání s Vámi do Brjuchovič.
Hned po vystoupení z auta, jsme byli fotografováni a snímáni na
kameru. U brány stála ochranka v uniformách i v civilu. Řeholní
sestra nám oznámila, že žádný z 49 vladyk nemá čas s námi
hovořit. Když jsme chtěli alespoň předat dopis sekretáři synodu
bp. B. Dzjurachovi, sestra nám řekla, že nemá čas dopis převzít,
a dokonce ani ona nemůže dopis přijmout. Proto Vám zasíláme
tento dopis poštou a přes internet.
Věříme, že už nikdo z vás nebude tvrdit, že se skrýváme, unikáme
dialogu a nechceme konstruktivně řešit danou situaci v UHKC.
Protože jste veřejně neodsoudil kard. L. Huzara a jeho
hereze, znamená to, že s ním i s jeho herezemi tvoříte jednotu.
Tím se stáváte apostatou (odpadlíkem od Krista) a dopadá na Vás
Boží anathema dle Gal 1,8-9.
Jménem Trojjediného Boha Vás upozorňujeme, že už jste pod
anathemou, Božím prokletím.
Toto prokletí jste na sebe uvrhl Vy sám.
Ukázalo se, že Tribunál vrchního arcibiskupa je zaujatý a
měl za úkol zfabrikovat rozsudek (potvrdit velkou exkomunikaci),
a to v co nejkratším čase. V tentýž den, kdy jsme byli pozváni
na soudní jednání, abychom se hájili, což jsme učinili písemnou
formou prostřednictvím advokáta, bylo napsáno soudní rozhodnutí
o naší exkomunikaci na 6 stran pro každého z nás. Tento rozsudek
byl tedy už předem naplánován a připraven na toto datum! V
soudním řízení je soudce povinen dát obžalovanému plnou možnost
se hájit vyčerpávajícím způsobem (obzvláště, hrozí-li mu
neprávem velká exkomunikace). Tribunál vrchního arcibiskupa
výrazně porušil kan. 1478 a 1479 §2 CCEO!
Vážení soudcové, justiční zločinci,
jménem Trojjediného Boha Vám nyní oznamujeme anathemu –
prokletí, kterou jste sami na sebe stáhli dvojnásobným zločinem:
1) Odsoudili jste Krista jako pokrytec Pilát.
2) Obhájili jste zločince apostatu, a tím jste se ztotožnili s
jeho apostazí a s jeho herezemi.
Jaký je důsledek Božího prokletí, které jste na sebe stáhli, pro
vás samotné? Oddělili jste se od Krista a od Jeho krvácejícího
Těla, církve. Dostali jste se pod vládu démonů, stali jste se
morovou nákazou pro svou rodinu a své nejbližší.
Proto vás jménem Kristovým vyzýváme: „Smiřte se s Bohem“! (2Kor
5,20)
Boží anathema dopadá na biskupy, teology a kněze, kteří
hlásají jiné evangelium.
Jsou to ti, kteří:
1) přijali a hlásají ducha historicko-kritické teologie (HKT),
2) přijali a hlásají ducha synkretismu a okultismu,
3) duchovně či morálně zabíjejí proroky.
Na základě toho, jakým způsobem proběhl proces a byl vydán
rozsudek, je zřejmé, že proces byl zinscenován na objednávku
kard. L. Huzara a jeho synodu biskupů. Je absurdní, že ten, koho
jsme usvědčili z herezí a apostaze, se, místo svého pokání,
snaží vyloučit nás z katolické církve. Je samozřejmé, že tento
jejich zločinný rozsudek vůči nám je neplatný z Božího i
církevního pohledu.
Musíme nejprve položit otázku, jaká je podstata indických
náboženství. Za nimi je duch lži a klamu, který nevede ani k
obrácení ani k pokání ani k přijetí Ježíše za jediného Spasitele
a Pána. Pohanská náboženství jsou snůškami bájí a pověr, které v
žádném případě nemůžeme dát do souladu s pravdou o spáse v
evangeliu. Sv. Pavel volá: „Není souzvuk světla s temnotou, není
jednoty Krista s Beliálem.“ (srov. 2Kor 6,15) A to platí i pro
tuto „Bibli“.
Jste prefektem Kongregace pro evangelizaci. V letech
1996-2006 jste byl arcibiskupem v Bombaji v Indii. S Vaší
intenzivní podporou se mohl rozvinout projekt tzv. hinduistické
Bible. Tento projekt je zločinem proti Trojjedinému Bohu, Jeho
slovu a je rouháním Duchu Svatému. Tímto činem jste dal najevo,
že jste vnitřně odpadl od Krista a od Jeho evangelia.
Dle oficiálních informací, zveřejněných v masmédiích, jste
dal souhlas k vydání „hinduistické Bible“.
To, co jste učinil, je zločin proti Kristu a církvi. Vystoupil
jste jako představitel indické katolické církve a v autoritě
Krista jste vydal prohlášení, které je zcela proti podstatě
evangelia a otvírá duše duchu antikrista! Tímto jste dal najevo,
že jste naprosto duchovně slepý a nechápete základy křesťanské
víry.
Pokud jste ochoten konat pokání, musíte učinit tyto kroky:
1) odvolat své schválení „hinduistické Bible“,
2) z důvodu celosvětového pohoršení odstoupit z úřadu.
Vážení biskupové Indie, všechny upřímné věřící šokuje Váš
zločin apostaze! Je nepochopitelné, že Vámi byl schválen projekt
„Bible“, která vnáší ducha hinduismu.
Ve jménu Trojjediného Boha Vás vyzýváme, abyste se zřekli ducha
apostaze a zrušili Váš souhlas na tomto zločinném projektu.
Někteří děkani nutili kněze, aby podepsali list, kde slibují
poslušnost Svatému otci, kardinálu L. Huzarovi a místnímu
biskupovi, který stejně tak jako kard. L. Huzar upadl skrze
hereze do exkomunikace. Kněží byli zastrašováni, že pokud
nepodepíší, nastanou perzekuce, popřípadě vyhození kněze z
farnosti. Jistý kněz odpověděl podobně: „Věrnost Svatému otci
podepíši, a u L. Huzara a biskupa dodám poznámku – pokud nejsou
v herezi.“
Spása každého člověka závisí na živém a pravdivém vztahu ke
Kristu. Jestliže někdo přijal takzvaně jiného Krista a jiné
evangelium, nemůže mít víru, která nás zachraňuje a očišťuje od
každého hříchu a vede ke spáse. Proto Boží slovo tak radikálně
trestá prokletím ty, kteří hlásají jiné evangelium, tzn. hereze.
Bohužel, dnes mnoho hierarchů a teologů v církvi hlásá jiné
evangelium protiležné tomu, které hlásali apoštolové.
Kard. L. Huzar zpochybňuje Božství Ježíše Krista, panenství
Bohorodičky, sympatizuje s reinkarnací (převtělování duší),
věští kyvadlem, dovoluje homosexuálům žít spolu a jejich hříšný
vztah nazývá láskou.
Je odstrašující, že všichni biskupové UHKC se ho zastávají, a
tak se sjednotili s jeho herezemi. Tím i oni odpadli od Krista a
ztratili život věčný (srov. Gal 1,9). My víme, drazí bratři v
kněžské službě, že v dané chvíli jste se stali rukojmími této
situace. Buďme však mužní a vytrvalí v pravém evangelijním
učení, ve víře a modlitbě. Pokud má někdo z vás sílu a odvahu
nepřipomínat L. Huzara v liturgii, ať tak učiní. Pokud sílu
nemá, vzhledem na pronásledování a teror ze strany apostatické
hierarchie, která okupuje biskupské úřady, ať se pouze s vírou
potichu v liturgii za nás (nový synod) modlí. My věříme, že
nastane brzy vzkříšení naší církve a potom i církve na západě.
Otázka: Existují svobodní zednáři, anebo se mluví jen o
nějaké neexistující společnosti, která nikdy nebyla ani není?
Odpověď: Svobodní zednáři skutečně existují a rovněž dnes
vyvíjejí svou činnost.
Vidíme jako nevyhnutelné, aby byl do kodexu CIC a CCEO
zařazen kánon, který by stanovil trest velké exkomunikace za
členství v zednářských společnostech, jak tomu bylo do roku
1983.
Vnitřní obrodu církve nelze začít dokud se křesťané zcela
nerozejdou s jógou, která je pro člověka duchovním opiátem, aby
nevnímal žádné duchovní nebezpečí (zvlášť orientální a okultní).
Když Pán Ježíš vyháněl zlé duchy, nediskutoval s nimi.
V exotickém balení, často převlečen za anděla světla, přichází v
józe ten starý had s lákavou nabídkou: „BUDETE JAKO BŮH...“
(srov. Gen 3) Jogín nakonec uvěří ďáblovi: „Ty jsi bůh!“ A začne
se pokládat za boha!
Kdo se učí józe, vystavuje se vědomě či nevědomě démonickým
silám hinduismu.
Hinduistický fundamentalismus je završen v nirváně, jaká
představuje jednotu s andělem světla – s ďáblem. On je otec lži,
lhář a vrah (viz J 8,44).
Naopak, křesťanský fundamentalismus, který vede ke ztrátě své
duše pro Krista (viz Mk 8,32; J 12,24n), usiluje skrze pravdivou
lásku o spasení bližních a po příkladu Krista odpouští i svým
vrahům (viz Lk 23,34), je završen v Kristu. Jen v Něm máme život
věčný!
6. srpna deník Times of India informoval veřejnost, že
indická katolická církev vydá v nejbližší době novou Bibli.
Na interpretování křesťanského učení se používají verše z véd a
upanišád. „Indická Bible“ má nejméně 70 odkazů na Bhagavatgítu.
Je zde dvojverší věnované chvále Krišny ke znázornění citů Marie
Magdalény ke vzkříšenému Ježíši.
Vytvoření poindštěné „Bible“ je zradou Krista, zradou Jeho
Ducha, zradou spasitelné víry i církve samé! Za tento zločin
musí být biskupská konference i se čtyřmi kardinály adekvátně
potrestána.
Svatý otče, tímto podáváme žalobu na biskupy z Indie za
zločin schválení tzv. „hinduistické Bible“. Za tuto zradu církve
a Krista navrhujeme, aby hlavní iniciátoři byli suspendováni a
jiní biskupové a kardinálové byli spravedlivě potrestáni. Tito
hierarchové prozrazují, že úplně ztratili sentire cum ecclesia,
že mají ducha apostaze a synkretismu a že jsou slepými vůdci.
V reinkarnaci:
1) je popírán první článek Kréda: „Věřím v jednoho Boha, Otce, …
Stvořitele…“.
2) je popíráno Božství Kristovo a Jeho výkupná smrt na kříži.
3) je popírána nesmrtelnost naší duše.
4) je popírán hřích.
5) je popírán věčný život v nebi.
6) je popírána věčnost pekla.
7) Reinkarnace je spojena s relativizmem, který popírá dobro a
zlo, pravdu a lež.
8) Člověk je zbaven zodpovědnosti za tento život falešnou
možností převtělení po smrti! To je velký podvod!
T.S. se dokonce snaží navodit dojem, že hinduismus má též
Trojici – Trimurti, jediný bůh představený třemi formami. Tuto
analogii si už má dotáhnout každý sám. Současný duch hereze se
totiž neprojevuje tvrdošíjným tvrzením, nebo tvrdošíjným
popíráním, jak říká Svatý otec.
Proč T.S. nám, křesťanům, vnucuje jako autoritu vybájené
pohanské spisy? Jak to, že on sám je za autoritu pokládá?
Informace z nich, které s realitou nemají nic společného, podává
jako pravdu. Písmo svaté však necituje ani jedenkrát. Proč na
základě Písma svatého nedokáže, jaký duch je za pohanstvím, a
tedy i za hinduismem? „To, co pohané obětují, obětují démonům.“
(1Kor 10,20) Boží pravda v textech T.S. nemá místo. On zřejmě
přijal místo Ducha svatého boha Šivu – ničitele, protože skrze
své hereze ničí základní pravdy křesťanské víry.
Vzbuzuje údiv, jak biskup apostata T.S. pomocí zámlk, lží a
dialektiky dokáže základním pravdám víry, které jasně
formulujeme, připsat úplně jiný smysl. Pokud si soudný člověk
přečte v listech z UA 9/2008 (str. 24-30) naši recenzi knihy
„Besedy s bl. Lubomirem Huzarem o postkonfesijním křesťanství“,
pak k takovým závěrům jako T.S. nemůže dospět. Takové
překrucování a takového ducha výkladu Božího slova i základních
pravd víry jako T.S., mají profesionální heretici.
Formulace kard. Huzara: „přišel na svět jako člověk“ je
zavádějící. Ježíš nepřišel na svět pouze jako člověk, On přišel
na svět jako Bůh a člověk: „Slovo se stalo tělem“ (J 1,14).
Není bludem formulace „Ježíš narozený z ženy“, pokud je jasně
formulováno, že tato žena je milostiplná, uchráněna hříchu a že
je Matkou i Pannou. Bludem však je vidět v Marii jenom ženu a
nezdůraznit zároveň, že je i Pannou. Stejně tak je bludem vidět
v Ježíšovi jen člověka a nezdůraznit rovněž, že je Bohem.
Kdykoli mluvíme o Pánu Ježíši Kristu musíme jasně formulovat
nejen jeho lidství, ale i Jeho Božství!
Svrchovaným zákonem církve je spása nesmrtelných duší. Proto
je jen samozřejmé, že základním posláním církve je chránit
čistotu víry, která vede ke spáse. Tato víra a její základy jsou
narušovány hříchy a herezemi vztahujícími se na první přikázání
desatera a ohrožujícími spasitelnou víru v Ježíše Krista. Z toho
důvodu je nevyhnutelné, aby církev, bez ohledu na změnu doby a
veřejného mínění, aplikovala kanonické tresty za tyto delikty
proti víře.
Žádáme, aby kolegiální tribunál vydal usnesení, jehož
obsahem bude, že L. Huzar věští kyvadlem, a proto jsme se vůči
němu nedopustili žádného očernění, když jsme napsali, že má
ducha New Age!
Žádáme, aby kolegiální tribunál vydal usnesení, jehož obsahem
bude, že L. Huzar má nekřesťanský a nekatolický pohled na
homosexualitu a že jsme se tedy nedopustili vůči němu očernění.
Jaký smysl má, abychom se nechali vést na duchovní smrt?
Zřejmě tím Bůh sleduje, aby se ukázal celý prohnilý a zločinecký
systém nejen v UHKC na Ukrajině, ale i v celé západní katolické
církvi. Církevní právo má chránit pravověrné a má soudit
heretiky. Předpokládá se, že církevní právo, jako nástroj moci,
je v rukou spravedlivých a pravověrných lidí. Pokud je však v
rukou heretiků, pak budou nevinní a pravověrní souzeni a
likvidováni, a to ve jménu Boží a církevní autority.
Důkazem o tom, že katolická církev stále odsuzovala
rozvratnou činnost zednářských společností a neslučitelnost
jejich principů s katolickou vírou je i fakt, že od prvního
dokumentu Klementa XII. (1738) až podnes papežové vydali
přibližně 600 (přesněji 586) dokumentů týkajících se této
problematiky.
Je proti morálním zákonům, aby nás soudili ti, které
žalujeme a které jsme usvědčili z herezí a zločinu vůči Kristu a
církvi.
Jako biskup jsi měl prvořadou zodpovědnost za čistotu víry.
Nyní jako odpadlík – apostata – máš jedinou možnost návratu do
církve, a tou je veřejné pokání. Musíš se veřejně odřeknout
jednoty s apostatou kard. L. Huzarem, s jeho herezemi i s jeho
apostatickým duchem.
Máme Tě rádi, ale tento krok nemůžeme učinit za Tebe. To můžeš
před Bohem a církví učinit jenom Ty sám osobně.
Já, X.Y., se tímto veřejně odříkám herezí kardinála L.
Huzara a jednoty s jeho duchem apostaze.
Drahý bratře v biskupské službě, Tvým vyznáním pravověrnosti
a distancováním se od herezí kard. L. Huzara bude to, že nebudeš
v liturgii připomínat L. Huzara jako patriarcha a ani jako
vrchního arcibiskupa. Pokud bys jej v liturgii nadále
připomínal, veřejně tím vyznáváš, že se sjednocuješ s jeho
apostatickými herezemi a máš účast na jeho apostazi.
Biskup M. Osidač měl ve čtvrtek 7.8. v nemocnici neobyčejnou
návštěvu. Přišli za ním dva vyslanci ze sokalsko-žovkivské
eparchie – synkel P. M.Tkačiv a kancléř P. V.Kotkevyč. Činili na
něj psychologický nátlak, aniž by brali ohled na jeho zdravotní
stav a nutili ho podepsat předem připravené prohlášení.
Ve jménu Božím jsme tomuto knězi – administrátoru diecéze –
oznámili: Veřejně ses sjednotil s herezemi kard. L. Huzara,
které narušují podstatu spasitelné víry, a tím ses před námi,
dvěma svědky, zřekl pravé víry. Ty sám ses nyní vyloučil z
katolické církve!
Otázka: Jakou mocí a jakým právem jste vyloučili z církve
kard. L. Huzara a 17 biskupů?
Odpověď: My jsme nikoho z katolické a Kristovy církve
nevyloučili. Jmenovaní se vyloučili sami. Naopak, my jsme je
vyzvali, aby se oddělili od herezí kard. L. Huzara. Oni to
neučinili, a proto jsme byli povinni před Bohem a před církví
jejich apostazi zveřejnit.
Nejpodstatnější věcí v životě každého člověka je jeho věčná
spása. Ta je však jedině v Ježíši Kristu. S láskou a touhou po
vaší spáse vás vyzýváme, abyste oživili svoji lásku ke Kristu.
Spojení s Kristem skrze pravou víru je tím nejdůležitějším v
našem životě. Proto vás my na místě Kristově prosíme (srov. 2Kor
5,20) – obnovte svůj vztah ke Kristu!
Naším cílem nebylo a není násilné zabrání chrámů, ale
duchovní obroda UHKC. Tímto nyní oznamujeme duchovní převzetí
diecézí všem kněžím, řeholníkům a věřícím.
Oznámení o tom je dáno Svatému otci s možností, že pokud by
chtěl změnit rozhodnutí nového synodu, rádi tak učiníme skrze
osobní setkání s ním.
Nový synod vybízí všechny věřící, především však kněze, aby ve
svém svědomí respektovali tyto změny. V liturgii ať připomínají
vrchního arcibiskupa Michajla a pak biskupa, který byl novým
synodem ustanoven do jejich diecéze.
Převzetí proběhlo za účasti Božího lidu a svědků, vždy na
území dané diecéze.
Bohužel se kanonické převzetí nedalo uskutečnit v diecézním
chrámu, proto proběhlo na poutních místech či v jiných chrámech
dané diecéze.
Na základě kan. 1185 a kan. 1060 §1, b.2 CCEO podáváme
soudní žalobu na pomocného biskupa v městě Stryj (Ukrajina)
Tarase Senkiva.
Dne 19.8. 2008 jste nás na základě lživých informací ve
Vašem vysílání hrubě očernili. Žádáme Vás, abyste toto lživé
tvrzení odvolali.
T.Senkiv zneužil svůj biskupský úřad a podvedl státní
policii ve Stryji. Dne 15.8. 2008 nás před touto státní policií
města Stryj lživě očernil. Podal na nás falešné udání, že jsme
jej napadli a zbili v jeho biskupské rezidenci. Nejenže by nás
nic takového nikdy ani nenapadlo, ale navíc to bylo i nereálné,
a to z důvodu, že v čase naší krátké návštěvy zde bylo přítomno
ještě asi 10 pracovníků konzistoře a my jsme byli jen tři.
V důsledku toho nás policie skandálním způsobem na veřejnosti
zatkla, když jsme pokojně seděli v parku, a násilně v poutech
odvedla jako zločince, přestože jsme byli v hábitech a bylo
zjevné, že jsme duchovní osoby.
Na policii se ukázalo, že všechna obvinění proti nám jsou
falešná a proto nás policie asi za dvě hodiny s omluvami
propustila.
Až světský časopis (Vysoký Zámek 20/08) zveřejnil vyjádření
policie, která se jasně vyslovila, že o žádný incident nešlo.
Tímto byl biskup Taras Senkiv odmaskován jako veřejný lhář.
Je otázkou,co bylo záměrem této akce a kdo za ni nese
zodpovědnost? Zodpovědnost plně padá na T. Senkiva, který
zneužil policii ke svým podlým záměrům. Klademe otázku: Je tento
biskup apostata schopen použít třeba i mafii, aby zrealizoval
své podlé záměry, a třeba i fyzickou likvidaci? Může být takový
člověk biskupem a může vést diecézi? Zřejmě by podobné metody
používal i vůči kněžím, řeholníkům a každému, kdo se nepodřídí
jeho diktátu. T. Senkiv nejenže zradil katolickou víru tím, že
se spojil s herezemi kard. Huzara, ale svým nemorálním jednáním
už ukázal ovoce apostatického ducha. Celá tato akce byla pomstou
vůči nám za to, že jsme jej pravdivě usvědčili z apostaze.
Nekompetentnost tribunálu vrchního arcibiskupa v trestním
řízení (KC-01-08, KC-02-08, KC-03-08, KC-04-08) je rovněž zřejmá
ze samého předmětu sporu. Naše vina či nevina je nerozdílně
spojena s tím, zda kard. L. Huzar je či není heretik a apostata.
Pokud heretikem je, pak jsme nevinni a naše jednání bylo naší
morální povinností.
Ti, kdo hlásají nové (falešné) evangelium, vedou lid do
záhuby. Vyžadují chorobnou poslušnost, kterou udržují lid v
nedefinovatelném a nerozumném strachu. Oni sami však Krista
neposlouchají a jdou vlastní cestou odpadu. Jsou lháři – falešní
apoštolé (srov. 2Kor 11,13). Jako lháři zamlžují podstatu,
nehlásají pokání, nehlásají živé evangelium, neukazují na
správnou cestu ke spáse a k následování Krista. Skloňují ve
všech pádech slovo poslušnost, ale kdo je – heretiky –
poslouchá, půjde tam, kam jdou oni: do pekla.
Pokud dojde k překročení některých norem církevního práva,
může dojít k jistým škodám, které se týkají více méně pořádku v
církvi.
Pokud však dojde k porušení některých základních pravd víry,
následkem je velké nebezpečí pro spásu nesmrtelných duší, a to
je nepřípustné. Z toho důvodu je nutné, aby byly uplatňovány
kanonické tresty za heretické učení, jako výstraha. Dnes je to
nutné hlavně kvůli ničím nerušeným liberálním heretikům na
teologických fakultách.
Proto se Svatý otče nebojte zdůraznit jasné kanonické sankce na
heretiky a apostaty!
Tímto veřejně oznamujeme Svatému otci Benediktu XVI., všem
kněžím, řeholníkům, řeholnicím i všem věřícím UHKC na Ukrajině,
že 17 jmenovaných biskupů UHKC je vyloučeno z katolické církve z
důvodu apostaze.
Upozorňujeme, že pokud nebudou konat pokání, pak ani sám Svatý
otec je nemůže zbavit této anathemy. Jsou vyloučeni z církve,
veřejně zapřeli Krista a sjednotili se s herezemi, za které si
vysloužili automatické vyloučení z církve, a to dle výroku Písma
Gal 1,8-9: „Kdo hlásá jiné evangelium, budiž proklet (anathema
esto)!“
Dne 3.8. 2008 pravověrní biskupové UHKC, kteří se oddělili
od apostaty kard. L. Huzara i jeho herezí, ustavili nový synod.
Nový biskupský synod ustanovil za vrchního arcibiskupa UHKC
vladyku Michajla Osidače (78 let). Stal se tak novou hlavou
UHKC.
Nový biskupský synod tímto vybízí a ve svědomí zavazuje
všechny kněze, aby od neděle 10.8. 2008 nepřipomínali v liturgii
„patriarchu Lubomíra Huzara“. On nikdy patriarchou nebyl ani
není, stal se však apostatou. Kněží ať místo něj v liturgii
připomínají vrchního arcibiskupa Michajla a biskupa, kterého
určil nový synod do každé diecéze. Rovněž biskupa apostatu,
sjednoceného s L. Huzarem, je zakázáno veřejně připomínat. Pokud
přes tento zákaz bude kněz v liturgii apostatu připomínat,
stahuje na sebe Boží trest, protože se tak veřejně sjednocuje s
apostazí.
Vybízíme všechny věřící, aby založili modlitební skupiny a
vytrvale se celý rok modlili, aby se naše církev skrze pravdivé
pokání a obrácení stala kvasem pro duchovní vzkříšení celé
Ukrajiny.
Svatý otče, tímto jsme zveřejnili všechny tajné biskupy UHKC
a prosíme Vás o Vaše požehnání. Zároveň tímto slibujeme věrnost
našemu Pánu Ježíši Kristu i Vám a slibujeme, že budeme bojovat
proti herezím a duchu apostaze a že budeme usilovat o duchovní
vzkříšení naší církve a našeho národa.
Vážení představitelé státní správy Ukrajiny, oznamujeme Vám,
že z důvodu apostaze hlavy UHKC kard. L. Huzara a 17-ti biskupů,
kteří tvoří jednotu s jeho herezemi, byl kard. L. Huzar na
základě Písma svatého vyloučen z církve a rovněž byli vyloučeni
i členové biskupského synodu UHKC na Ukrajině.
Jakékoli jejich úřadování jménem církve je nyní před církví
neplatné, a proto je už ani Vy neberte vážně. Okupují již své
úřady nezákonně.
Jaké největší duchovní ovoce a požehnání vzešlo z tohoto
jubilea? Přesvatá Bohorodička, která je přemožitelkou všech
herezí, vyprosila církvi na Ukrajině tuto duchovní operaci: 3.8.
2008 byl ustanoven nový synod biskupů UHKC a nová hlava UHKC.
Starý synod se kvůli duchovní jednotě s herezemi kard. L. Huzara
dostal pod anathemu. Bez tohoto nejdůležitějšího kroku –
ustanovení nového synodu biskupů UHKC – by proces obnovy v UHKC
a duchovní vzkříšení na Ukrajině nemohly nastat!
Bůh dopouští války, utrpení, povodně, aby nás skrze časné
utrpení uchránil od věčného utrpení. Mnozí biskupové vnitřně
odpadli a nevedou nás do Božího království, ale skrze falešnou
poslušnost a heretického ducha do věčného zavržení. Podle učení
Písma i svatých otců biskupy-apostaty poslouchat nesmíme.
Dne 13.7. 2008 byla hierarchie UHKC na Ukrajině veřejně vyzvána,
aby se do 2.8. odřekla jednoty s apostatou (odpadlíkem) kard. L.
Huzarem a aby se zároveň odřekla i jeho veřejných herezí. Tyto
hereze jsou veřejně propagovány v knize „Besedy s bl. L. Huzarem
o postkonfesijním křesťanství“. Dne 20.7. však heretik-apostata
L. Huzar ještě naopak vysvětil ve Stryji dalšího heretika T.S.
na biskupa. Spoluúčast na tomto zločinu nezákonného svěcení měl
biskup V.V. z Ivano-Frankivska a biskup M.S. z Kolomyje. Hned
ten den začaly prudké deště, jejichž důsledkem byly velké
povodně, především na území eparchií těchto biskupů.
Škoda činí 3-4 miliardy hřiven. Zahrnuje více než 40 tisíc
zaplavených domů, stovky tisíců hektarů zničené úrody, 30
mrtvých.
Zastaví se UHKC, aby dělala pokání?
Bible jasně ukazuje na přímé propojení mezi hříchem a všemi
možnými katastrofami.
Slovo Boží říká: „Hle, já přivedu zlo na toto místo a na jeho
obyvatele ... za to, že mě opustili a kadili jiným bohům.“ (2Kr
22,16-17) Za hříchy okultismu (věštění, magie), za odpad od
živého Boha přicházely války a katastrofy.
Dnes je třeba jasně ukázat realitu duchovní katastrofy v církvi.
Bůh volá k pokání, ale odpadlická hierarchie mlčí a udržuje
věřící ve spánku. Proto přichází jeden trest za druhým, šíří se
různé choroby, AIDS, narkomanie, satanismus, pomalu zde nastává
Sodoma a Gomora. V jednom křesťanském národě za druhým jsou
prosazovány homosexuální zákony, eutanázie, aborty a všechny
možné morální zvrácenosti. Není nikdo, kdo by se postavil proti,
kdo by obraňoval Boží zákon, nejsou zde obránci víry! Pokání se
nekoná a toho, kdo by chtěl hájit víru, vlastní hierarchie
zlikviduje jako rebelanta. Není lehké konat pokání, protože
odpadlická hierarchie vzala klíče, stojí v cestě a nikoho
nepouští ke zdroji pravdy!
Náš osud na věčnosti závisí od toho, nakolik zde budeme činit
pravdivé pokání!!
Kronika tuto událost popisuje takto: „Když se Vladimír
vrátil do Kyjeva, přikázal zpřevracet modly, některé z nich
posekat, jiné spálit a Peruna přikázal přivázat ke koňském ocasu
a vláčet jej po městě. Nakonec jej dal hodit do Dněpru.
Na druhý den vyšel Vladimír s královninými byzantskými kněžími
nad Dněpr, kde už se sebral nesčíslný zástup. Vstoupili do vody
a v ní zůstali stát, jedni až po krk, druzí po hruď, mládež
stála blíže břehu rovněž až po hruď ve vodě, a ještě jiní drželi
děti. Kněží stáli a modlili se a bylo možné vidět i pocítit
radost, která přicházela z nebes a rozlévala se tu na zemi pro
spasení tolika duší.“
Na základě apoštolské a prorocké služby, která nám byla
Bohem a církví udělena, my, níže podepsaní biskupové, tímto
zveřejňujeme, že vrchní arcibiskup kard. L. Huzar je na základě
Gal 1,8 vyloučen z Kristova mystického těla, kterým je církev.
Vaše Eminence, tímto dopisem „na místě Kristově Vás
napomínáme: Smiřte se s Bohem!“ (2Kor 5,20)
Pokud zemřete jako apostata, budete věčně zavržen! Brzy poznáte,
že věčné zavržení je věčné, přestože Vy tuto realitu popíráte.
Modlíme se za Vás. Jde o Vaši duši, o naši církev a o Ukrajinu!
Vlivy, které přicházejí ze Západu na Ukrajinu a do Ruska
jsou negativní. Do čela UHKC bylo dosazeno vedení, které vnáší
ducha apostaze ze Západu a vnějškově se maskuje tzv. východní
spiritualitou. Centrem apostatické formace je tzv. Ukrajinská
katolická univerzita (UKU) ve Lvově, která transplantuje ze
Západu hereze i ducha apostaze. Tato univerzita je napojena i na
Olomouc (ČR), kde se západní heretická teologie obléká do kabátu
tzv. východní duchovnosti. Toto je nejen pro Ukrajinu, ale i pro
Rusko velmi nebezpečné.
Je to paradoxní, ale dnes je pro nás východiskem sjednotit
se dokonce i s moskevským či konstantinopolským patriarchátem,
pokud by jeden či druhý vyznal primát římského biskupa ex
catedra. Toto je pro nás výhodnější, než zůstat pod vládou
apostatické hierarchie UHKC a dikasterií s antikristovským
duchem. Pokud se od nich neoddělíme, ztratíme spasitelnou víru,
Krista i svou duši.
Církev je vybudována na apoštolech a prorocích (viz Ef
2,20).
Kdo je a kdo není pravý apoštol, to se pozná po ovoci. Nese
činnost toho či onoho apoštola ovoce hodné pokání? Hlásá dotyčný
apoštol Kristovo evangelium a otvírá duše Kristovu Duchu, Duchu
pravdy a pokání?
Praví proroci musí hájit základy víry, svědčit o pravém a živém
Kristu, a to slovem i životem. Musí mít Kristova Ducha, musí být
Kristovými svědky, martyres (srov. Sk 1,8). Tyto církev dnes
nejvíce potřebuje. Toto je ta pravá úroveň, která je postavena
na pravdě a pokoře a ne na intelektuálské pýše a lži satanových
služebníků vedoucích duše do věčné záhuby.
Aby kard. Huzar unikl zákonitému trestu, tj. odvolání z
funkce hlavy UHKC, chce celou naši církev – prostřednictvím tzv.
patriarchátu – strhnout do apostaze, ve které už on sám je.
Proto voláme S.O.S. Protože jde nejen o bytí a nebytí naší
mučednické církve, ale i o rozšíření apostatické infekce v celé
východní církvi. Zároveň jde o zablokování skutečného duchovního
probuzení na celé Ukrajině, a místo toho vnesení ducha New Age a
smrti.
V 9 hodin začala hlavní bohoslužba, po ní kard. Sandri
mluvil o potřebě patriarchátu a opěvoval apostatu kard. L.
Huzara jako světce a baťka.
Po liturgii bylo setkání kard. Sandriho s kněžími. Zde řekl, že
patriarchát měl být dán už před 20 roky. Tímto výrokem dal
najevo, že má diametrálně odlišný postoj od papeže.
Spolu s apostatou L. Huzarem jste se rozhodli vysvětit dne
20.7. 2008 na biskupa T. Senkiva. Upozornili jsme Vás, že
navrhovaný kandidát na biskupa je heretikem, ale Vy jste na to
vůbec nereagoval.
Předem Vám oznamujeme, že pokud nezabráníte vysvěcení
jmenovaného Huzarova kandidáta na biskupa, dáváte tím najevo, že
jste podobný heretik jako kard. Huzar i jím „vybraný“ kandidát.
Okamžikem nezákonného udělení biskupského svěcení se sám
vylučujete z tajemného těla Kristova – církve – a to i veřejně.
Vaše Eminence, při Vaší návštěvě Ukrajiny v tyto dny
11.-15.7. 2008 neřešíte nejdůležitější problém UHKC, a tím je
odvolání apostaty kard. L. Huzara z funkce.
Naopak, Vaším počínáním a gesty jednoty s ním dokazujete, že
participujete na jeho apostazi. Pokud se od kard. L. Huzara a
jeho herezí veřejně neoddělíte, Boží anathema dopadá automaticky
i na Vás.
Při citaci CCEO kan. 1059 §2 jste v textu cílevědomě
vypustili podstatnou poznámku: „kromě případu apelace“ a rovněž
jste do textu cílevědomě dodali, že prý v nejvyšší arcibiskupské
církvi kan. 1059 §2 neplatí! Toto je zjevná lež a váš zločin! Na
základě tohoto podvodu jste vyslali naši apelaci do
nekompetentního soudu!
Trestuhodným je, že se toho dopouštíte cílevědomě, abyste nás
podvedli a zamezili Svatému otci, aby zákonně soudil apostatu
kard.L. Huzara.
Z tohoto listu budeš skládat účty v hodině své smrti a celou
věčnost poneseš ovoce svého rozhodnutí! Buď se rozhodneš pro
Krista a pravou víru, anebo zůstaneš pod vlivem ducha apostaze a
systému, který udržuje a reprezentuje apostata L. Huzar.
Jménem Kristovým a jménem mučedníků naší církve Ti klademe dvě
otázky:
1. Odříkáš se jednoty s apostatou kard. L. Huzarem?
2. Odříkáš se jeho sedmi herezí?
Pokud neodpovíš, znamená to, že tuto výzvu bojkotuješ a zůstáváš
v jednotě s L. Huzarem i s jeho herezemi.
Pokud se oddělíš od herezí, pak s velkou radostí chceme spolu s
tebou spolupracovat na duchovní obnově naší mučednické církve i
Ukrajiny.
Svatý Vladimír je nám všem, celé Ukrajině i Rusi vzorem, jak
se rozejít se všemi formami pohanství a pověrečních praktik. On
roztříštil, posekal a spálil všechny modly (srov. Dt 7,5). A to
je třeba dnes učinit v celé Ukrajině i Rusi!!!
Svatý Vladimír Peruna potupil a nakonec hodil do Dněpru, to je
příklad i pro nás. Různé buddhy, čínské, indické, africké a jiné
bůžky, talismany, zázračné kameny je třeba potupit a hodit do
Dněpru! To je podmínka obnovy křtu.
Svatý otče, známý kněz, apostata, Tomáš Halík byl údajně
Vámi jmenován za „papežského preláta Vaší Svatosti“. Tuto
nečestnou akci má na svědomí kardinál M. Vlk. Jak těžko je pro
nás Boží lid přesvědčit, že Vy s těmito apostaty nejste v
duchovní jednotě a že se zde jedná o manipulaci církevních
intrikánů.
T. Halík prostřednictvím dialektických manipulací tvrdí, že
křesťanství a buddhismus jsou v podstatě rovnocennými cestami ke
spáse. T. Halík byl několikrát veřejně upozorněn, že se dopouští
herezí. Rovněž kard. M. Vlk byl několikrát vyzván, aby jej jako
ordinář napomenul a potrestal.
Realita je taková, že ani kardinál ani kněz-apostata varování
nebrali vážně.
Kard. Vlk i T. Halík už sami sebe vyloučili z Kristovy církve.
Tedy jsou mrtvými údy katolické církve, i když nadále nezákonně
okupují církevní úřady. Na oba apostaty proto veřejně před celou
církví ukazujeme a zveřejňujeme tímto jejich apostazi.
Na základě apoštolské a prorocké služby, která nám byla
Bohem a církví udělena, my, níže podepsaní biskupové, tímto
zveřejňujeme, že katolický kněz Tomáš Halík je na základě Gal
1,8 vyloučen z Kristova mystického těla, kterým je církev.
Na základě apoštolské a prorocké služby, která nám byla
Bohem a církví udělena, my, níže podepsaní biskupové, tímto
zveřejňujeme, že katolický arcibiskup a kardinál Miloslav Vlk je
na základě Gal 1,8 vyloučen z Kristova mystického těla, kterým
je církev.
Vážený pane prezidente, oznamujeme Vám tímto, že kardinál
Miloslav Vlk a prof. Tomáš Halík už nejsou členy tajemného těla
Kristova – církve, protože se z ní sami skrze svou apostazi
vyloučili. My v dnešní den (29.6.2008) pouze tuto realitu celému
křesťanskému světu zveřejňujeme.
Co z toho vyplývá? Kard. M. Vlk a prof. T. Halík už nemají právo
v katedrále sv. Víta vykonávat církevní ceremonie.
My, čtyři biskupové z Ukrajiny, Tě tímto vybízíme, abys
učinil pokání vztahující se na oblast víry: především jde o
historicko-kritickou metodu v teologii (HKT) a synkretismus.
Skryté a systematické likvidování duchem smrti dnes bohužel
zneužívá i církevní struktury. Toto jsou nejtěžší rány pro
upřímné křesťany, katolíky. I Ty bojuj tam, kde jsi, má to
smysl. Každá Tvoje slza a každý Otčenáš jednou přinese plody.
V katolíckej cirkvi prevláda inštitúcia nad Duchom. Cirkev
žije formalizmus, štatistiky atď.
Duch Boží na Slovensku môže byť vzkriesený len cez pokánie a
obrátenie k Isusovi Christovi. Ide o vzkriesenie posolstva a
ducha Cyrila a Metoda.
Uběhlo mnoho let od té doby, co jsem naposledy slyšel
biskupy, pravé katolické biskupy, hlásat Pravdu, Pravdu o našem
Pánu Ježíši Kristu, Jediné Pravdě, která zachraňuje duše.
Stojíte velmi silně a nejdete na kompromisy s hříchem,
nepřijímáte zlo ani praktiky revolucionářů. Církev vás
potřebuje! Velmi, velmi mnoho! A nejen na Ukrajině!!
Celý tento systém feng šuej je spojen s pohanskými magickými
praktikami a s falešnou vírou, která je zaměřena na mnohé
nesmysly, skrze něž je člověk klamán, svazován a je mu slibováno
falešné štěstí i falešná prosperita. O věčnosti, o svědomí, o
morálce zde není ani slovo. Hovoří se jen o duchovnu, o harmonii
s tzv. energií čchi, a to podle filosofie jinu a jangu. Jde zde
o celý systém lži. Určitým předmětům se připisuje duchovní síla.
Lidé, kteří jsou povrchními křesťany se těmito praktikami,
propagovanými v masmédiích, nechávají klamat.
Kard. Huzar pokání konat nechce. Místo toho se obrací na
státní tajné orgány (SBU) a rovněž zneužívá církevní soud, aby
pravověrné vylučoval z církve, i když nezákonně a neplatně.
Biskupové UHKC s ním tvoří jednotu (někteří ze strachu). Veřejně
jsme proto vyzvali dne 15.6.2008 biskupy UHKC, aby se oddělili
od kard. Huzara a jeho herezí. Pokud se od něj a jeho herezí
neoddělí, vyjevují, že i oni jsou apostaty.
Prokletí se dle Gal 1,8 vztahuje na kard. L. Huzara. Nebude-li
respektován biblický požadavek – oddělení se od něj – prokletí
dopadne na celé území, tedy i na nevinné lidi, kteří vlivem této
infekce přijdou o spasitelnou víru.
Kard. L. Huzar se svými herezemi sám vyloučil z církve na
základě Písma (Gal 1,8). Proto ho už nikdo nesmí poslouchat.
Tento fakt – skrytou apostazi kardinála katolické církve – pouze
zveřejňujeme.
Buď nastane duchovní probuzení skrze Boží pravdu, kterou
hájíme, anebo bude pokračovat sebedestrukce naší církve. Buď
UHKC bude požehnáním, anebo se stane prokletím pro celou
Ukrajinu! UHKC bude požehnáním, pokud se biskupové oddělí od
kardinála Huzara a přijmou Kristovo evangelium a Kristova Ducha.
Pokud proti nám budou tito biskupové i dále osnovat různé
intriky, procesy a soudy, pak předem prohlašujeme, že nemají
žádnou váhu ani před církví ani před Bohem.
My je dle Gal 1,8 neproklínáme, my jen ve jménu Trojjediného
Boha konstatujeme, že oni jako apostati už nejsou členy ani
mystického těla Kristova ani církve a sami na sebe stahují Boží
prokletí.
Dnes je třeba jasně ukázat, kdo patří do živého církevního
organizmu – těla Kristova – a kdo je mimo něj. My, čtyři
biskupové, jsme pronásledováni pro věrnost Kristu. Ti, kteří nás
pronásledují (kard. Huzar a s ním sjednocený církevní okruh),
tím dokazují, že prakticky nemají ani tuto věrouku, ani téhož
Ducha, jakého máme my. Proto mohou i tisíckrát prohlašovat a
přísahat před papežem, že jsou věrni katolickému učení, ale
jejich pronásledování živého Krista hovoří za všechno. Srdcem i
skutky ukazují, že jsou heretiky a nepřáteli Krista i jeho
církve.
Východní tradice má ten pohled, že biskup, který je heretik
– apostata, je tím už de facto vyloučen z církve, a proto nemůže
udělovat Boží blahodať (milost), a tím spíše nemůže předávat
apoštolskou posloupnost biskupského svěcení.
Může kardinál Huzar, který hlásá veřejně hereze, světit platně
nové biskupy a kněze? Je toto svěcení platné?
Z předchozího vyplývá, že svěcení biskupů a mnohých kněží v UHKC
je dubius (pochybné).
Nezbývá nám pak už nic jiného než konstatovat, že tu na
Ukrajině budou dvě UHKC, jedna apostatická s duchem New Age a
druhá ortodoxní s Duchem Kristovým.
Co se stane, když na Ukrajině budou dvě UHKC? Nic se nestane. Na
Ukrajině jsou tři pravoslavné církve (Moskevská, Kyjevská a
Autokefální), kromě nich tu mohou být i tři katolické církve, a
to římskokatolická (polská) a UHKC apostatická a UHKC ortodoxní
(pravověrná).
Největší překážkou jednotě bude apostatická UHKC, pokud bude i
nadále setrvávat v nekajícnosti vůči Bohu, tedy v apostazi,
skončí zaniknutím.
Každý biskup se dnes musí odřeknout ducha HKT a falešné úcty
k pohanským religiím. Toto je totiž jiné evangelium, které
apoštolové nehlásali. Za toto falešné evangelium na ně dopadá
exkomunikace latae sententiae, neboli anathema dle Gal 1,8.
Tímto jiným evangeliem biskupové-apostati uvádějí celou diecézi,
za kterou jsou zodpovědní, pod prokletí. A to je největší
zločin. Větší zločin než Stalinovy gulagy a Hilterovy
koncentrační tábory, protože tu jde o ztrátu Božího života, o
věčnou smrt.
Nám totiž také leží na srdci jednota, ale vnímáme, že snaha
o ni je mnohými zneužívána k prosazování falešné jednoty
(globalizace, jednota New Age), ve které jsou opomíjeny základy:
obrácení a pokání.
Chápeme Tvou bolest, ale i nám bylo bolestné konstatovat
tuto pro mnohé skrytou pravdu, že Fokoláre je sektou uvnitř
církve.
Pane arcibiskupe, tragédie Mianmaru po zpustošení cyklonem
se velmi dotýká každého, kdo se o těchto událostech dozvídá. Je
jistě obdivuhodným, že při této přírodní katastrofě se víc než
egoizmus člověka projevila vzájemná pomoc. Bolestným však je, že
Váš komentář k Mianmarské tragédii vyznívá, jako by o spásu duše
vůbec nešlo.
Je pro nás pohoršením, že Vy, jako apoštol Kristův, jste v této
katastrofické události vůbec nepoznal šanci k alarmujícímu
volání do celého světa: „Obraťte se, čiňte pokání, přijměte
Ježíše! V nikom jiném není spásy! Teď je čas příhodný, dnes je
den spasení!“
Naší službou církvi bylo jasně vyjádřit, že podstata
fokoláre nestojí na pravdě, ale že se toto hnutí Duchu Pravdy i
pokání vyhýbá. Proto zde ani nemůže jít o pravdivé obrácení a
následování Krista. To, že skrytě řídí fokoláre zednáři, ani
nepopíráme ani netvrdíme. Veřejně však tvrdíme, že fokoláre je
sektou uvnitř katolické církve.
Kard. L. Huzar a někteří členové synodu biskupů UHKC se bojí
spravedlivého a objektivního řešení celé krizové situace v UHKC.
Aby obešli Svatého otce, zinscenovali monstrproces.
Dne 2.6., 3.6. a 4.6. 2008 byli vyneseny bezzákonné rozsudky s
tvrzením, že jsme vinni a že máme být vyloučeni z katolické
církve.
My jsme velmi rádi, že se uskutečnil tento justiční zločin na
objednávku. Nyní totiž můžeme úředně podat apelaci přímo do
rukou Svatého otce. Pokud se Svatý otec rozhodne řešit problém
soudní cestou, pak se to neobejde bez spravedlivého rozsudku nad
kardinálem L. Huzarem.
Svatý otče, obrátili jsme se na Vás s apelací proti
nezákonnému soudu. Víme, že v našem případě Vás to stojí velké
hrdinství postavit se proti celému systému, proti kterému jsme
se postavili my, bezmocní, a z tohoto důvodu jsme také přijali v
mimořádných podmínkách i biskupská svěcení. Znovu Vám
předkládáme naše svěcení k Vašemu vyznání, jakož i naši službu v
katolické církvi.
Svatý otče, jestliže dovolíte, aby kardinál L. Huzar a
systém, který on nastolil a představuje, nás nezákonně
exkomunikoval, bude se jednat o nespravedlnost. Spravedlivou
povinností však je potrestat exkomunikací kardinála Huzara a
potrestat rovněž biskupy UHKC za to, že jeho hereze kryli a
zamlčovali.
Církev je zbudována na apoštolech a prorocích (srov. Ef.
2,20). Pokud hierarchie (biskupové) vyloučí prorocký úřad z
života církve skrze likvidaci takzvaně nepohodlných lidí,
nastane samodestrukce církve a pak následuje Boží trest či
„babylónské zajetí“.
Celý nezákonný monstrproces a výrok proti nám, čtyřem
biskupům, byl započat slovy: „Ve jménu Nejsvětější Trojice.
Amen.“ S tím se sjednotili tito vyjmenovaní soudci: Michailo
Palij, Vitalij Tokar, Oleh Kaskiv. Jednali na objednávku
kardinála Huzara a biskupa M. Koltuna.
Výše jmenovaní sami svým justičním zločinem na sebe svolali
prokletí, když zneužili jméno a autoritu Boží slovy: „Ve jménu
Nejsvětější Trojice. Amen.“
Církev je oddělena od státu a stát tedy nemůže řešit vnitřní
problémy církve na úkor druhé strany.
Věříme, že Vy, pane Nalyvajčenko, jste spravedlivý a šlechetný
člověk, jaký dodržuje zákony Ukrajiny. Prosíme Vás, abyste
zamezil bezpráví vůči nám, bezbranným.
Každý z nás, obyčejných věřících, je proto přesvědčen, že
pravému duchovnímu pastýři, který bdí nad Kristovým stádem jde o
jedno – aby Bůh prorocký hlas neodňal a zem nebyla vyhubena
prokletím (viz Mal 4,6).
Mysleli jsme proto, že biskupové UHKC jako první pozvednou
prosebný hlas ke Svatému otci, aby naše čtyři biskupy v prorocké
službě co možná nejdříve zařadil i do oficiální struktury. To by
bylo normální – mají-li stejný cíl: obranu evangelia.
A co se stalo? Podali pidhorecké biskupy k soudu! To je
nenormální! Ti, kteří hájí katolickou víru, jsou za to jménem
katolické církve souzeni.
Toto podání k soudu svědčí o vnitřní zradě a apostazi od
katolické, ale i ortodoxní víry každého, kdo má na tomto
pseudosoudu podíl.
Svatý otče, sdílíme s Vámi vnitřní jednotu a modlíme se za
Vás, abyste tento nejdůležitější poslední úsek Vašeho života
statečně obstál a byl skutečně nástrojem Boží reformy církve.
Pokud se rozhodnete s pokáním a očistou začít ve vlastním domě,
tj. v papežských dikasteriích, ukáže se tato očista
nejbolestivější právě zde. Je však třeba tuto očistu učinit,
jinak budete jako hlava bez těla. Vy ke své službě potřebuje
zdravé, ne infikované údy, a to proto, abyste mohl učinit
potřebnou reformu církve.
Ve dnech 23.-26.5. 2008 navštívil Ukrajinu státní sekretář
Vatikánu kard. T. Bertone. Za několik dní má na Ukrajinu přijet
kardinál L. Sandri, prefekt Kongregace pro východní církve. Kdo
ho pozval? S jakým cílem? Minulý měsíc s ním kard. L. Huzar
dohovořil v Římě plán i cíl návštěvy na Ukrajině.
Vrcholem návštěvy kard. L. Sandriho bude pouť v Zarvanici 13.7.
2008, kde takzvaně ve jménu Svatého otce kard. L. Sandri
slavnostně potvrdí zločinný systém, který zaštiťuje kard. L.
Huzar. Pak se teatrálně vyhlásí, že všechny zločiny proti naši
UHKC schvaluje Svatý otec.
Reforma liturgie byla potřebná a užitečná, nebyla však
nejpodstatnějším problémem. Bohužel tato reforma vyčerpala síly
a odvedla pozornost od podstaty. Toto však vyhovovalo duchu,
který uzurpoval vládu uvnitř církve a nyní skrze bezduché
manažery dokončuje sebedestrukci církve. V naší východní církvi
dnes místo toho, aby se prováděla ta nejpotřebnější reforma,
znovu působí tento falešný duch a maskuje se za tzv. čištění
obřadu. Neřeší se nejpodstatnější problém, jakým je vnitřní
obnova církve, ale neúměrně se zdůrazňuje čištění obřadu a fráze
o istinno-schidní duchovnosti (vpravdě východní spiritualitě).
Ve skutečnosti však jde ne o istinno-schidní, ale o
daleko-schidní duchovnost, tedy o duchovnost New Age, která
zahrnuje všechna orientální náboženství.
Skutočná ikona je tá, ktorá pomáha pravdivo sa modliť. Môže
ju napísať len ten umelec, ktorý má ducha pokánia a modlitby,
ktorému je modlitba životnou potrebou a ktorý skutočne vníma
duchovný boj. Ikona takéhoto umelca je živým svedectvom, živým
evanjeliom! Bohužiaľ, takých ikon je málo. Dnešní ikonopisci
skôr len kopírujú už napísané ikony. Ak však sami nežijú v
pravde kresťansky, tak ešte i do týchto ikon vnášajú jed svojho
svetského ducha.
Řehole nežijí, pouze živoří. Už jen několik upřímných duší
touží po reformě, modlí se, trpí a doufají, že Bůh učiní zázrak.
V naší řeholi OSBM je rovněž takový stav. Šance na reformu
prakticky neexistuje, loď se topí, ale nikoho to nebolí. Co je
však nejhorší, že mnozí nejenže se sami nechtějí změnit, ale
nedovolí ani alternativu, možnost pro ty, kdo touží žít
pravdivě!
Dnes je čas, kedy musí nastať obnova cirkvi skrze
reevanjelizáciu. Otcovia biskupi Slovenska, začnite
evanjelizáciu, navráťte sa ku koreňom viery a spásy, otvorte sa
Duchu, ktorého mali naši duchovní otcovia sv. Cyril a Metod!
Ako začať?
1) Modlitbový základ
2) Reforma v seminároch
3) Reforma farností – svätenie nedele
Fokoláre má jiného Krista, jiného ducha a jiné evangelium
(srov. 2Kor 11,4). Důkazem toho je, že fokoláre nikdy nehájilo a
nehájí podstatné pravdy víry a morálky, ale jedná opačně!
Pokud z falešné lásky a jednoty se hřích nenazývá hříchem a
pravda pravdou, pak ani Ježíš není jediným a výlučným Spasitelem
a jedinou cestou ke spáse. Fokoláre vnáší ducha New Age do srdce
katolické církve.
Vy v tyto dny přijíždíte na Ukrajinu jako zástupce Vatikánu,
a proto musíte řešit situaci na Ukrajině konkrétně. Jaké jsou na
Vás kladeny nejzákladnější požadavky?
1) Odvolat kard. L. Huzara.
2) Zastavit svěcení T. Senkiva a nám umožnit pravověrnou formaci
kněžstva.
Jaká byla reakce na listy z UA 9/2008 v nichž byla recenze
knížky o takzvaném postkonfesionálním křesťanství? Odpovědí na
několik odhalených herezí bylo tajné obrácení se kardinála
Huzara na státní orgány Ukrajiny s žádostí o naši deportaci.
Svatý otče, Vy dobře víte, že naše obvinění kard. Huzara je
mimořádně vážnou věcí, protože my jsme ho obvinili z herezí, za
které by měl být vyloučen z katolické církve.
Jaký je to paradox. On, který by měl být vyloučen z církve, a
ipso facto už z ní vyloučen je, ještě chce církev zneužít k
tomu, aby oklamal Ukrajinský stát a nás, kteří jsme se
neprovinili ani proti církvi ani proti státu, chce
prostřednictvím státních orgánů deportovat.
My jsme schopni prostým způsoben dokázat, že jsme se v ničem
neprovinili ani proti Bohu ani proti církvi, ani proti
ukrajinským zákonům ani proti Ukrajinskému státu. Náš tzv.
zločin spočívá v tom, že jsme veřejně usvědčili kard. L. Huzara
z heretického učení proti základním pravdám víry. Kard. L. Huzar
místo toho, aby činil pokání, anebo aby se obrátil na svého
představeného v Římě – Svatého otce, který jediný v dané situaci
je kompetentní vyřešit tento vnitřně církevní spor o
nejpodstatnější pravdy víry, se obrátil na Vás a na orgány
státní moci a žádal o naši deportaci! Tímto porušil svobodu
náboženství a svědomí a zneužil svou autoritu.
Vážený pane arcibiskupe, my jsme se na Vás obrátili upřímně,
protože jsme předpokládali, že nám i Vám jde o Krista a duchovní
obnovu Ukrajiny, a to byl i náš důvod žádosti o setkání s
kardinálem Bertone. Vy, místo toho, abyste zprostředkoval toto
setkání, poslal jste na nás tajnou policii. Jednal jste podobně,
jako když se Herodes spojil s Pilátem. Proč jste nám jednoduše
neřekl: „Kardinál Huzar a jeho lidé, kteří hájí kardinálovy
hereze, vytvářejí proti vám velké tlaky, aby zabránili vašemu
setkání s kardinálem Bertone. Já nemám odvahu se vás proti
tomuto tlaku zastávat.“
Zcela se ztotožňuji s Vašimi obviněními pana kardinála
(Huzara) za jeho nekřesťanské výroky (hereze).
Upřímní křesťané prochází všude zkouškami. Ale Pán bude vždy
se svým „malým stádečkem“.
Vaše Eminence, hned poté, co jsme se dozvěděli, že T. Senkiv
byl určen za biskupa, vyslali jsme do Vatikánu naléhavé
upozornění, že T. Senkiv zastává heretické postoje, a proto je
nutné, aby jeho jmenování za biskupa bylo odvoláno a svěcení
zrušeno! Odpovědí na naše upozornění bylo oficiální veřejné
vyhlášení T. Senkiva – takzvaně jménem Svatého otce – za
biskupa.
Současný způsob výběru kandidáta na nového biskupa je
naprosto nevhodný, protože je tajný a ti, kdo skutečně kandidáta
znají, totiž kněží (neboť je knězem) a řeholníci (v případě
řeholního kněze) nemají už žádnou možnost upozornit na závažnou
překážku a popřípadě zabránit vysvěcení! Tento systém výběru je
jedním z důvodů současné vnitřní krize církve!
Boží slovo výrazně říká, že to, co obětují pohané, obětují
démonům. Například bohyni Kálí byly přinášeny lidské oběti –
děti. Podobně Aztékové při rituální vraždě vyřezávali srdce
živému člověku a obětovali démonům.
Jaké jsou konkrétní plody Nostra aetate? Je to nekritická
otevřenost pohanství a duchu smrti. Institut Merieux v Lyonu ve
Francii „přepracovává“ denně 17 tun těl nenarozených dětí, jaká
využívá jako materiál v kosmetickém průmyslu.
Naproti tomu embrya zvířat jsou před podobnými procedurami
chráněna zákonem. To je typický rys tohoto ducha pohanské úcty.
Zvíře je ceněno víc než člověk a dokonce uctíváno jako bůh.
Vážení biskupi a kňazi cirkvi na Slovensku, pri príležitosti
štátneho a cirkevného sviatku našich slovanských vierozvestov
sv. Cyrila a Metoda (5.7. 2008) vám posielame list z Ukrajiny.
Spolu s Vami prežívame zastavenie na historickej križovatke, na
ktorej sa rozhoduje, či bude proces odpadu od Krista a
spasiteľnej viery gradovať, alebo či nastane duchovné
vzkriesenie srdca Európy, ktorým je historický Velehrad –
Slovensko. Kľúčom ku vzkrieseniu je obrátenie a pokánie.
Vážený Vladyko, my, čtyři vladykové východní církve UHKC,
jsme nuceni reagovat na Tvou nehoráznou lež uvedenou v oběžníku
nového řeckokatolického arcibiskupství; máj 2008 č.12. Zde jsi
veřejně vyhlásil lež, že jsme vyloučeni z katolické církve.
Brzy po tvém svěcení jsme se bolestně přesvědčili, že máš
habitus lháře. Nyní, po Tvém povýšení a po Tvém lživém výroku
musíme dodat, že sis získal i nový titul: arcilhář Ján Babjak
SJ. O tom, že Ti tento titul nebyl udělen zdarma, svědčí Tvé
veřejné vyjádření ve zmíněném oběžníku.
Otázka o energiích je velmi aktuální pro věřící lidi dneška.
Zde je třeba jasně rozlišit a ukázat na podstatu, oč tu vlastně
jde, jinak nastane velký zmatek a odpad od spasitelné víry.
Kard. Huzar záměrně nerozlišuje pojmy a snaží se spojit dvě
nesourodé věci, a to: fyzikální jev – rádiovlny – které jsou
fyzikálně měřitelné, s neměřitelnými (duchovními) tzv.
energiemi.
Postoj vůči tzv. energiím – démonům, je v Písmu svatém a v
tradici církve jednoznačně odmítavý. Kard. L. Huzar naproti tomu
zaujímá diametrálně rozdílné stanovisko. To je velký hřích,
pohoršení a odpad od Krista!!!
Kardinál L. Huzar tvrdí, že na jeho věštění kyvadlem není
nic magického, že prý jde pouze o vlnu, jaká hýbe kyvadlem v tu
či onu stranu. Tato činnost je však těžkým hříchem a velkým
pohoršením a zcela se rozchází s učením Písma, svatých otců i
celé tradice.
Kardinál dává najevo, že vůbec nepočítá s tím, že
homosexualita je hříchem.
Neukáže jim na vysvoboditele Ježíše, neprosí Pána za jejich
vysvobození, nesvazuje tyto nečisté démony. Místo toho jim
schválí, že mohou žít společně, pokud na tom trvají. Dále jim
jako nový zákonodárce dovoluje, že mohou vést sexuální aktivitu
různého druhu. Podle kardinála je jen škoda, že jejich „láska“
zůstává neplodnou. Jeví se to jako milosrdenství, ale je to ta
největší krutost. Místo poznání Ježíše, skutečného osvobození a
záchrany pro život věčný, nabídnout politování.
Kardinál Huzar ve své knize používá jednostranné – heretické
vyjadřování a pronáší dva bludy. Jeden se týká Ježíše Krista a
druhý Bohorodičky. Kardinál nikde neukázal na podstatu, že Maria
byla a také je Pannou, Milostiplnou, která porodila Boha.
Jednostranné zdůraznění přirozené stránky a zamlčení druhé –
duchovní – je herezí. Maria nebyla jenom obyčejnou ženou, tak
jako ani Ježíš nebyl jen obyčejným člověkem. Maria byla vždy
Pannou, byla počata bez poskvrny prvotního hříchu a žádného
hříchu se ve svém životě nedopustila. Ježíš nebyl jen obyčejným
člověkem, ale je pravým Bohem a zároveň je pravým člověkem.
Vážení biskupové UHKC,
- žádáme vás, abyste řešili nejvážnější problém, a tím je
veřejné hlásání herezí kardinálem L. Huzarem.
- rovněž připomínáme, že pokud nás nevinné budete exkomunikovat,
jsme i my nuceni učinit totéž.
- pokud dáte svobodu Svatému otci, aby nás mohl zařadit do
Synodu UHKC, a tím vyměnit ducha, pak Bůh bude moci učinit
duchovní probuzení a vzkříšení.
V reinkarnaci:
- je popírán první článek Kréda: „Věřím v jednoho Boha, Otce, …
Stvořitele…“.
- je popíráno Božství Kristovo a Jeho výkupná smrt na kříži.
- je popírána nesmrtelnost naší duše.
- je popírán hřích.
- je popírán věčný život v nebi.
- je popírána věčnost pekla.
Reinkarnace je spojena s relativizmem, který popírá dobro a zlo,
pravdu a lež.
Člověk je zbaven zodpovědnosti za tento život falešnou možností
převtělení po smrti! To je velký podvod!
My jsme živými a trpícími členy Kristova tajemného těla a
hájíme základní pravdy, bez nichž už církev není církví.
Christos voskres! Voistinu voskres!
Dnes východní církev na Ukrajině i v Rusku prožívá slavné
Kristovo vzkříšení. Letos si rovněž připomínáme jubileum
pokřtění Rusi - Ukrajiny v Kyjevě svatým Vladimírem.
Křtem jsme byli ponořeni do Kristovy smrti a dostalo se nám
nového života (srov. Ř 6,3-4). Tento Boží život v sobě máme
obnovovat skrze svěcení neděle – dne vzkříšení. Duchovní
vzkříšení nastane jedině tehdy, otevře-li se každý křesťan
Kristovu Duchu!
Milióny lidí uvěřily lži, nechaly se oklamat a tak ztratily
Krista a věčný život. Stejně jako první lidé v ráji uvěřili lži
hada, že budou jako bohové, avšak místo toho se stali otroky
démonů a smrti.
V současné době se rozhoduje o tom, zda se Ukrajina a Rusko
otevřou podstatě křesťanství, která vnese duchovní obnovu, anebo
zda se otevřou dekadentním proudům, které ničí duchovní a
morální hodnoty jedince a společnosti. Pokud se křesťanství
skrze pravdivé pokání na Ukrajině neotevře Duchu Kristovu, stane
se pouze okrajovou menšinou v nové protikřesťanské společnosti.
Jedině obnovené křesťanství může obnovit jedince i celý národ.
Takové křesťanství pak dá jasný smysl a cíl lidskému životu a
rovněž dá sílu a prostředky k dosažení pravého štěstí a spásy.
- Den Vzkříšení v Pidhirkách
- Příprava podpisové akce
- Protiležný pohled kard. Huzara na biskupská svěcení
V knize „Rozhovory s Blaženijšim L. Huzarem o
postkonfesijním křesťanství“ (ISBN 966-8197-10-0, Lvov 2006)
kard. Huzar říká, že zavírá oči, když musí přiznat existenci
pekla, ale pak dodává herezi, že prý „nikdo navždy do pekla
nepůjde“.
Přiznává, že zlí duchové jsou v pekle navěky, ale dodává, že prý
je to těžké přijmout a že prý se nediví, když se lidé proti tomu
bouří.
Učení Písma svatého i svatých otců je diametrálně rozdílné od
postoje kard. Huzara. O nutnosti pokání a o Kristově výkupné
smrti zcela mlčí. Toto jsou však základní podmínky, abychom do
pekla nešli!
V knize „Rozhovory s Blaženijšim L. Huzarem o
postkonfesijním křesťanství“ kard. Huzar předkládá své pohledy
na primát Petra.
Na straně 57 tvrdí, že západní církev chápe primát právnickou
formulací cum Petro et sub Petro (s Petrem a pod Petrem). Kard.
Huzar však říká: „Můj vlastní názor je tento: Cum Petro – ano,
sub Petro – ne.“
Srovnáme-li zavádějící a nejasné výroky kard. Huzara s jasným
učením katolické církve o papežském primátu, musíme konstatovat,
že kard. Huzar nevyznává toto katolické učení, a tedy v podstatě
není ani pravověrným katolíkem.
Vaše Svatosti, kontemplativní řeholnice Monastýra sv.
proroka Eliáše si Vám dovolují napsat jako ty, které Vás ctí
jako zástupce Krista na zemi, touží spolu s Vámi po obnově
Církve Kristovy a jsou svědky současných událostí na Ukrajině.
Tím, že se pidhorečtí biskupové v tomto čase otevřeně postavili
na stranu Krista a rovněž otevřeně vystoupili proti současným
herezím (HKT a úctě k cizím náboženstvím), už o svém osudu
rozhodli – život je jim Kristus a smrt je jim ziskem. Odsoudit
je, znamená postavit se na stranu hereze a vyloučit se ipso
facto z církve. Odsoudila-li by je církev, rozhodla by tak sama
o sobě.
Vážená redakce KN, ze Slovenska jsme byli upozorněni, že ve
vašich novinách byla záměrně otištěna lživá informace, která
velmi poškozuje naše dobré jméno. Celé katolické veřejnosti
Slovenska jste oficiálně podali lživou zprávu, že jsme byli
vyloučeni z katolické církve. Informovali nás, že podle
slovenských zákonů za váš trestní čin může být stanovena pokuta
až 5 milionů korun. Proto vás tímto nyní veřejně vyzýváme,
abyste v rámci spravedlnosti odčinili vaši dezinformaci tím, že
plně otisknete náš dopis, kterým jsme se obrátili na Svatého
otce Benedikta XVI., v jakém mu celou problematiku objasňujeme.
Napsali jste, že jsme byli vyloučeni z katolické církve.
Tuto lživou informaci jste oficiálně vytiskli, aniž k ní máte
odpovídající platný úřední dokument. Žádný takový dokument totiž
neexistuje a my jsme dále členy východní katolické církve. Právo
soudit nás, čtyři biskupy, má podle východního kodexu pouze
Svatý otec. A ten to neučinil!
Dne 26.3.2008 jste na vašem situ vydali článek s názvem: „Představený
UHKC odhalil pseudobiskupy“.
Nejprve položme otázku: Kdo je pravověrný biskup a kdo
pseudobiskup? Kdo vyznává a hájí pravověrné učení, je pravým
biskupem. Kdo je však zamlžuje a kryje hereze i heretiky, takový
je pseudobiskup. My pravověrné učení hájíme otevřeně, a to na
rozdíl od kard. Huzara, který ho nehájí a navíc i popírá.
Ptáme se: Jaký duch je v UHKC? Pokud by zde byl Duch Boží,
neměli bychom žádné problémy. Problémy máme právě proto, že se
nechceme podřídit duchu apostaze, duchu zrady Krista.
Religijně-informační služba už svým názvem a výčtem religií
na svém web situ prozrazuje, že ignoruje podstatu křesťanství
tím, že ho zařazuje mezi pohanské religie. Redaktoři RISU
zaujetím této pozice odsoudili sami sebe a odhalili se jako
odpadlíci a zrádci Krista i Jeho učení.
Církevní kánon 1436 CCEO je ustanoven proti těm, kteří
překrucují základní pravdy křesťanské víry. Trest velké
exkomunikace, tedy vyloučení z katolické církve, je udílen těm,
kdo se plně otevřeli tomuto duchu odpadu. Trest se vztahuje na
představitele UKU a RISU a rovněž na kard. L. Huzara, který obě
protikřesťanské struktury na Ukrajině zaštiťuje.
To, co nás činí nešťastnými zde i po smrti, je otrávený
kořen v duši, tzv. dědičný hřích či starý člověk. Jediným
zachráncem od hříchu a od věčného zavržení je Ježíš. Podmínka
záchrany – ztráta duše pro Krista (Mk 8,35); největší překážka –
duch farizeismu (Mt 16,6).
Svatá Panna projevila Ukrajincům svou lásku obzvlášť 26.4.
1987 – den prvního výročí Černobylské katastrofy. Ten den se
Svatá Panna zjevila na území bývalého Sovětského Svazu, a to ve
vesnici Hrušiv, ležící v oblasti Lvova.
V Hrušivě Panna Maria vyslovila i několik poselství, v nichž
především oslovila Ukrajinu, první národ na světě, který se jí
zasvětil. "... Ukrajina byla první zemí, která mě uznala za
Královnu, a já jsem ji přijala pod svou ochranu. Pracujte pro
Boha, neboť bez Něho není štěstí ani bez Něj nikdo nezíská Boží
království. Ukrajinci se musí stát pro ruské národy apoštoly,
neboť neobrátí-li se Rusko, bude 3. světová válka."
Vaše Svatosti, ukrajinský národ letos oslaví 1000-leté
výročí pokřesťanštění Ukrajiny svatým Vladimírem v Kyjevě.
Prezident Ukrajiny dal najevo, že chce toto jubileum v letošním
roce důstojně připomenout. Zevnější gesto, je-li spojeno s
pevným duchovním základem, může vnést na celou Ukrajinu Božího
Ducha a obnovu nejen křesťanství, ale i celého národa. Vy, Svatý
otče, nesete nejvyšší zodpovědnost za naší církev, za její
budoucí duchovní probuzení na Ukrajině, anebo za její stagnaci
či dokonce likvidaci.
Až budete pronášet velikonoční pozdrav: „Christos voskres!
Voistinu voskres!“ – vzpomeňte na své nové biskupy, před kterými
stojí těžký duchovní boj za celou církev, ale především za
církev na Ukrajině. Proste, aby po vzoru Dobrého Pastýře byli
ochotni za své ovce obětovat i své životy jako jejich předchůdci
biskupové, mučedníci. V tomto boji jde o věčný život, anebo
věčné zavržení. A proto má smysl přinášet i ty největší oběti.
Vaše Svatosti, kard. L. Huzar si nezákonně uzurpoval Vaši
vládu a nás, čtyři biskupy, neplatně exkomunikoval. Tím se
postavil proti Vaší autoritě. My, jako nástupci apoštolů, jsme
upozornili na příčiny, pro jaké by měl být kard. L. Huzar
exkomunikován:
1) jako heretik – za proviny proti podstatě víry (kan. 1436
CCEO).
2) jako schizmatik – za neposlušnost vůči Vám (kan. 1437 CCEO).
Prosíme, Svatý otče, Vy sám k dobru církve vyřešte problém
velkých exkomunikací.
Uvádíme zde kánon (kan. 1436 §1), který se plně vztahuje na
B. Kovbyče. Na základě Kodexu kánonů východních církví má být B.
Kovbyč potrestán velkou exkomunikací neboli vyloučením z
katolické církve, a tím samým zbaven úřadu generálního
představeného řehole OSBM. Příčina: V časopise OSBM „Misionář“
vycházejí heretické články, které popírají základní pravdy
katolické víry, systematicky se zde propaguje heretické učení
HKT, která ve své podstatě popírá Božství Ježíše Krista a rovněž
popírá inspiraci celého Písma.
Před chrámem jsou umístněny dva sloupy s postavami svatých –
sv. Jozefa s Ježíškem a Panny Marie. Od roku 2005 je na těchto
sochách možno pozorovat nebývalý fenomén. Soška malého Ježíška,
kterého drží sv. Josef v náručí, začala výrazně bělet (obnovovat
se) a současně s ní i ukazováček sv. Josefa ukazující na
Ježíška, přestože celé sousoší je ze stejného materiálu. Každý,
kdo na toto poutní místo přichází, je svědkem tohoto Božího
zázraku.
Kardinál L. Huzar vydal ukvapené prohlášení, ve kterém nás,
čtyři biskupy, exkomunikuje.
Kardinál L. Huzar tímto činem
a) bojkotoval kompetenci Svatého otce;
b) bojkotoval církevní právo (CCEO kan. 1060 §1).
Na tomto konkrétním případě se vpravdě odmaskoval duch, jakého
má kard. L. Huzar a celý systém, který reprezentuje.
Vaše Eminence, prosíme, seznamte s touto situací Svatého otce,
sám nařiďte kard. L. Huzarovi, aby poslušně čekal na vyřešení
situace Svatým otcem.
Vy jste povinen bránit církevní právo, zájmy i kompetenci
Svatého otce a dbát o jednotu církve. Jestliže nezastavíte akce
kard. L. Huzara a jeho lidí v tomto nezákonném postupování,
nesete spolu s ním plnou zodpovědnost za vzpouru proti Svatému
otci a za rozdělení církve.
Akce kardinála L. Huzara a jeho lidí, jakou chce prakticky
vyhlásit exkomunikaci a přinutit kněze, aby jeho vyjádření z
23.3.2008 interpretovali jako exkomunikaci, je nezákonné a je
výrazem neposlušnosti Svatému otci.
Dne 23.3. 2008 kard. L. Huzar vydal oficiální oznámení (tzv.
pastýřský list) UHKC ve věcech nás, čtyř biskupů. Tzv.
pastýřským listem veřejně vyjádřil svou neposlušnost vůči
Svatému otci.
Biskup Koltun se asi dvě hodiny snažil nějakým způsobem
proniknout mezi věřícími do chrámu a přečíst tzv. pastýřský
list. Tento list je prakticky veřejným projevem vzpoury proti
Svatému otci. Tímto gestem kardinál L. Huzar i biskup M. Koltun
už odmítli jurisdikci Svatého otce! Tímto de facto vytvořili
dočasnou personální diecézi s centrem v Pidhirkách podřízenou
bezprostředně Svatému otci.
Vaše Eminence, jistě chápete, že v tak závažné záležitosti,
která má dopad nejen na naši UHKC, ale i na celou církev, musíme
nekompromisně vyžadovat osobní audienci u Svatého otce. Chápete,
že nemůžeme reagovat na žádné dekrety z papežských dikasterií, i
kdyby byly podepsány Svatým otcem.
Z litoměřické diecéze byl odvolán biskup Pavel Posád. Biskup
Pavel byl vystaven velkému tlaku vedení České biskupské
konference (ČBK). Ta svou nečestnou a podlou činnost maskovala
autoritou Svatého otce, který prý měl zájem o odstranění biskupa
Pavla. Tento biskup požádal o osobní audienci u Svatého otce,
ale skrze intriky ČBK mu v ní bylo zabráněno. Potom bylo lživě
konstatováno, že „Svatý otec po zralé úvaze udělal rozhodnutí a
je třeba ho poslechnout.“
Jak může ČBK tvrdit, že naše oznámení tajného biskupského
svěcení je „závažné nepravdivé prohlášení“? Jaké k tomu má
svědky a jaké argumenty? Jak může ČBK tvrdit, že nejsme biskupy
a zároveň, že jsme tedy za neexistující čin vyloučeni z
katolické církve? Tím sama sobě protiřečí! Realitou však je, že
exkomunikace je neplatná, ale naše svěcení jsou platná!
Z mnohých pozitivních ohlasů uvádíme alespoň některé, a to z
katolického melchitského patriarchátu v Damašku, od maronitského
a pravoslavného kněze a od generálů Ukrajinského národního
odboje (UPA). Všem jde o podstatu, tedy o pravdivou duchovní
obnovu křesťanství a o pravdivou jednotu v Kristu.
Tato ikona vyjadřuje několik hlubokých tajemství, s nimiž je
každý křesťan spojen skrze víru a svatý křest.
- Realita hříchu
- Tajemství křtu
- Spoluukřižování (srov. Gal 2,20, Ř 6,6)
- Kristův testament
- Kristova smrt
- Jméno Jehošua – Ježíš
Ptáme-li se, po smyslu zákona uvedeného v církevním právu,
jaký zakazuje světit biskupa bez dovolení Vatikánu – odpověď
zní: Zabezpečit, aby nebyl vysvěcen na biskupa heretik,
schizmatik, apostata, homosexuál... Pokud se však dodržováním
tohoto zákona v praxi dosahuje pravého opaku, tzn., že právě
takoví se světí, ale osoby pravověrné, morální a věrné papeži se
nesvětí, pak zákaz uvedený v zákoně ztratil smysl a je ke škodě
církve.
Náš program je stejný, jako u apoštola Pavla – hlásat Krista
vhod i nevhod, svědčit o Něm odpadlým křesťanům i novodobým
pohanům, být ochotni vzít pro Krista okovy a třeba i smrt.
Vážení členové synodu UHKC, tímto Vám oznamujeme, že jsme
byli dle liturgických předpisů řádně vysvěceni na řeckokatolické
biskupy UHKC.
Oznamujeme Vám, že jsme Svatému otci navrhli, aby byl
klášter v Pidhirkách uvolněn z provincie OSBM na Ukrajině a
vyčleněn jako samostatný monastýr papežského práva.
V roce 2001 vyšla kniha „Jak se Stefan stal metropolitou“.
Nejpůsobivějším v ní je, jak metropolita Stefan Sulyk z lásky k
pravdě i z obav o osud UHKC, odhaluje zákulisí intrik určitých
osob a sil, jakým se podařilo nezákonně uzurpovat vládu v UHKC.
On je také jedním z autorů Memoranda.
Vaše Eminence, pro dobro naší UHKC a pro věčnou spásu Vaší
nesmrtelné duše Vás tímto vyzýváme, abyste čestně odešel ze
svého úřadu vrchního arcibiskupa UHKC.
Jediná cesta k duchovnímu probuzení jedince, rodiny i národa
je pravdivé pokání. Naše UHKC (Ukrajinská řecko-katolická
církev) doposud nekonala pokání za otevření se duchu zrady,
který zlikvidoval naši církev skrze tzv. pseudosynod v roce 1946
ve Lvově.
J.E. Biskup Sofron Dmyterko OSBM
J.E. Biskup Irenej Bilyk OSBM
J.E. Biskup Pavlo Vasylyk
Vaše Eminence, obracíme se na Vás ve věci vyřešení
problematiky kolem urychleného blahořečení zesnulého papeže Jana
Pavla II. Tendence urychlování procesu blahořečení je
zdůvodňována veřejným míněním a heslem: hlas lidu, hlas Boží.
Jaký je pravdivý hlas Boží k tomuto konkrétnímu problému? „Čiňte
pokání“ – za velké a veřejné pohoršení dané Janem Pavlem II. v
Assisi. Proto zdůrazňujeme: v tuto dobu není vhodný čas, aby byl
Jan Pavel II. prohlášen za blahoslaveného, a to z důvodu, že dal
velké pohoršení všem poctivým katolíkům a rovněž všem křesťanům,
jak pravoslavným, tak protestantům.
Vážený otče arcibiskupe, dodatečně Vám gratulujeme k Vašemu
ustanovení za metropolitu do nové metropole. První úkol, který
Vás čeká, je reforma studia na teologii, výměna ducha
liberalismu za Ducha Božího, výměna profesorů, kteří vnášejí
studentům ducha ateizmu (HKT) a berou jim poslední zbytky spásné
víry.
Vážený otče biskupe, dodatečně Vám zasíláme gratulaci k
vybrání za diecézního biskupa do nově vytvořené diecéze. Vážený
otče biskupe, Bůh Vám dává šanci a ta je v pokání. Staňte se
prvním biskupem fokoláre, který vezme reformu církve vážně, a to
ne v duchu Chiary, v duchu New Age, ale v duchu pravdivého
pokání! A začněte od sebe!
Vážený pane prezidente, dodatečně Vám zasíláme gratulaci k
Vašemu zvolení za hlavu národa. Jen muž, který má velkou
duchovní autoritu, může využít dokonce i zlé síly k tomu, aby
posloužily dobru, ale jen pokud jsou pod vládou Božích otěží.
Kéž i Vám Bůh dá pravou moudrost a Boží moc, abyste v našem
národě svázal zlé síly, aby nakonec musely sloužit všeobecnému
dobru.
Tento antikatolický a antikřesťanský portál je hlásnou
troubou kněze-apostaty prof. Tomáše Halíka. Kdo nese
zodpovědnost za to, že prof. T. Halík jako kněz-apostata je
stále prezidentem katolických studentů?
Já, Michailo Osidač, narozený dne 1.9.1930 tímto stvrzuji,
že dne 6.9.1989 jsem byl vysvěcen metropolitou Volodimírem
Sterňukem a biskupem Filimonem Kurčabou na biskupa
řeckokatolické církve. Svěcení proběhlo ve Lvově v bytě
zmíněného metropolity na ulici Čkalova číslo 30.
Klíčovou roli v reformě církve má správný výběr nových
biskupů. Falešné parametry při výběru biskupů otevřely církev
duchu světa! Církevní kruhy se přitom odvolávaly na údajného
ducha II. vatikánského koncilu, podle něhož kandidát musel být
na prvním místě otevřen právě duchu světa.
17.10.2006 jsme z dobročinné organizace obdržely dopis, v
němž nám oznamuje, že nám už nemůže dávat žádnou podporu – tedy
žádnou finanční pomoc na opravu budov ani podporu našemu
noviciátu, přestože všichni řeholníci a řeholnice na Ukrajině ji
dostávají. Rovněž nesmí být dána žádná pomoc našim stařičkým,
nemocným sestrám, které trpěly v čase ilegality a zůstaly Kristu
věrné.
Už delší dobu jsme vystaveny určité diskriminaci ze strany
státních úřadů. Totiž 20 našich sester nemá ukrajinské
občanství. Oddělení víz ve Lvově komplikuje jejich registraci a
odvolává se přitom na církev. Máme podezření, že v pozadí je
církevní autorita. Bylo by velkou hanbou ze strany církve
zneužívat státní úřady prostřednictvím úplatků a nezákonně
trápit nevinné sestry.
Vaše Eminence, obracíme se na Vás s připomínkou, že neplníte
svou základní pastýřskou povinnost. Totiž ve Vaší diecézi
zastává klíčové místo arciheretik prof. Tomáš Halík a Vy jste za
dobu 17 let nebyl schopen varovat před ním Boží lid či mu dát
alespoň napomenutí! Připomínáme Vám, že tímto participujete na
ovoci smrti, které jeho činnost přináší. Vy tuto činnost
pokrytecky či zbaběle kryjete.
Ďábel je otec lži. Lež je prostředek, skrze který nás odvádí
od pravdy lidské i Boží a vede do záhuby. Lež není jen ve světě,
ale je i v nás, kteří se pokládáme za věřící křesťany – ba ani
obrácení nestačí, abychom z ní byli vysvobozeni. Jediným
východiskem je ztratit svou duši pro Krista.
Co se týká biskupů vysvěcených v čase ilegality, patří mezi
ně biskup Jozafat Kavaciv, který byl vysvěcen na biskupa dne
25.11.1980 v Karagandě v Kazachstánu. Světitelem byl Kir
Olexandr Chira. Protože biskup Jozafat Kavaciv je pravověrným
biskupem z časů ilegality, kard. L. Huzar nedovolil, aby byl
přijat do biskupského synodu UHKC.
Minulý měsíc jsme napsali výzvu nekatolíkům ke společným
modlitbám za jednotu všech křesťanů (18.-25.1.). Ve výzvě byly
obsaženy dvě stěžejní myšlenky, a to – co je a co není pravá
jednota, narozdíl od tzv. ekumenismu, a dále – biblický a
katolický postoj k Ježíšově matce Marii. Dostali jsme několik
odpovědí. Některé z nich citujeme.
Na pozvání Svatého otce byli nečekaně povoláni biskupové
UHKC ad limina do Vatikánu. Kard. L. Huzar se při audienci u
Svatého otce s pláčem se dožadoval, aby mu Svatý otec udělil
titul patriarchy. Nestalo se tak.
Jestliže se dnes na katolických univerzitách, teologických
fakultách a seminářích povinně učí hereze, zodpovědnost za tento
zločin na studentech teologie a za vnitřní rozklad v církvi
dopadá na Kongregaci pro katolickou výchovu.
Navrhujeme, aby Vaše kongregace vypracovala závazné
prohlášení, kterým by zakázala katolickým řeholníkům a
řeholnicím jakékoli praktikování moderních psychologií a
orientálních meditací. Zároveň Vás žádáme, abyste všechny
řeholníky zavázal ve svědomí k absolvování duchovních cvičení a
pak k formaci, která vede k ozdravení řeholního života skrze
prožívání základních křesťanských pravd.
Proč psychologie tak systematicky ubíjejí víru? Protože k
víře přicházíme ne skrze rozum, ale skrze svědomí, skrze
přiznání: zhřešil jsem. Teprve pak můžeme uvidět Ježíše visícího
na kříži a jedině tehdy můžeme v duši uslyšet: „Jsou ti
odpuštěny všechny hříchy“ a dostat jistotu – On mě přijal,
patřím Jemu. Tato cesta jde skrze svědomí – a psychologie,
zrovna tak jako orientální meditace, ubíjejí svědomí, odstraňují
vědomí hříchu a tak nás okrádají o to nejcennější – o spasení,
které je jedině v Ježíši Kristu.
Domníváme se, že hlavním důvodem vizitace bylo to, že vedle
našeho kláštera se buduje okultní centrum podobné tomu, co je ve
Lvově blízko chrámu sv. Ondřeje. Řešením je, aby představitelé
církve – kard. L. Huzar, apoštolský nuncius, arcibiskup ze Lvova
a synod UHKC vydali jasné, závazné a autoritativní slovo církve
k magii a věštění.
Obracíme se na Vás s aktuální záležitostí, která poskvrňuje
církev a je velkým znesvěcením nejznámějšího poutního místa
Fatimy.
Navrhujeme, aby kniha Anselma Grüna „Im Haus der Liebe
wohnen“ (Žít v domě lásky) byla zakázána či alespoň aby byl před
ní varován Boží lid a zvláště řeholníci a kněží! Kniha nevede k
pokání ani k čisté Boží lásce ba dokonce ani k lásce blíženské,
ale otvírá duši nečistému duchu a duchu pohanství.
Svatý otče, v synovské důvěře se na Vás obracíme otevřeným
listem s prosbou, abyste nás přijal k osobní audienci.
Už několik desetiletí probíhají od 18. do 25. ledna modlitby
za jednotu křesťanů. K těmto společným modlitbám a snahám vám
zasíláme dvě myšlenky: 1) o pravé jednotě v Kristu; 2) o pravém
vztahu k Ježíšově matce.
Ježíš je Pravda. „Jestliže Ježíš (Syn) vás osvobodí, budete
opravdu svobodní.“ (srov. J 8,36) Pán však dodává podmínku, a
tou je – zůstat v Jeho slově: „Zůstanete-li v mém slově, poznáte
pravdu a pravda vás osvobodí.“ (J 8,31-32) Abychom však mohli
zůstávat v Božím slově, musíme nejprve Ježíše a Jeho slovo
přijmout. Pokud jsme přijali Ježíše a jsme v Něm – v Kristu, pak
jsme Božími dětmi.
Ježíš řekl: „Metanoite“. Jak máme v určitých situacích měnit
myšlení a věřit evangeliu je stručně ukázáno na několika
následujících modelových situacích. Máme-li změnit myšlení,
musíme si nejprve uvědomit, že naše přirozené myšlení je
nesprávné, zatímco myšlení založené na evangeliu je správné.
Předkládáme Vám rozbor kritického pohledu na tzv.
ineterreligijní dialog. Tento dialog zablokoval pravdivou misii
a otevřel dveře antimisii uvnitř církve. Před Bohem a před
církví nyní prohlašujeme: Historicko-kritická teologie a
internáboženský dialog je dnes největší zradou Krista a Jeho
tajemného těla – církve. Proto je dnes jediným správným řešením
toto: zrušit internáboženský dialog a otevřít dveře pravdivé
reevangelizaci a misii.
Ježíš řekl: „Tento druh démonů nevychází (z člověka) jinak,
než skrze modlitbu a půst.“ (Mt 17,14-21) Tato slova jsou
aktuální i dnes. Ježíš zde nemluví symbolicky, ale realisticky.
Démoni nejsou pouze symbolem zla, ale jsou to skutečné duchovní
bytosti. I současní pohané o démonech nepochybují. Mají s nimi
osobní zkušenosti. Jen málo křesťanů však má zkušenost s tím, že
dnes Ježíš uzdravuje, že Jeho slovo platí i v současné době a že
živá víra v Jeho slovo, modlitba a půst přinášejí nejen fyzické
uzdravení, ale i osvobození z různých otroctví – démonických
svázaností.
Máme-li plnit vůli Boží, je třeba, abychom ji konkrétně
znali. Nestačí znát pouze Boží přikázání, která všeobecně
ukazují, co je dobro a co zlo. Je třeba vědět, co v dané situaci
je vůlí Boží pro mě, mám-li se rozhodnout mezi dvěma nebo více
dobrými a dovolenými možnostmi.
Uprostřed této velké bídy a duchovní krize, jakou
křesťanství prochází, je zde naděje na obrodu, a tou je na
prvním místě CHARISMATICKÁ OBNOVA (ChO). Měla by proniknout
každého křesťana, každou komunitu, každou řeholi, celou církev.
Bez Ducha svatého není křesťanství, bez Ducha svatého není
církev. Jen Duch svatý může obnovit církev a ChO mu má pokáním
připravit cestu.
Svědectví v Jeruzalémě (v církvi) je nejtěžší. Zakusil to i
apoštol Pavel od vlastního národa i od falešných bratří (viz
2Kor 11,24-28), a hlavně od církevní hierarchie, která si
uzurpovala Boží autoritu. I dnes je mnohdy tato autorita
používána k zabíjení Ježíšových svědků!
Svatý otec zvolil jako motto pro světový den mládeže v Austrálii
(2008) Ježíšovo zaslíbení: „Až na vás sestoupí Duch svatý,
budete mými svědky (martyres) v Jeruzalémě... až na konec země.“
(Sk 1,8) Podmínkou stát se Ježíšovým martyrem bylo a je přijetí
Ducha svatého.
V dnešní době, kdy má nastat probuzení v církvi, je potřebná
obnovená autorita, neboť současná úřednická autorita už Ducha
Božího nereprezentuje. Tato autorita v dnešní době ztratila
funkci, stala se afunkční, protože v jejím jménu je ničen Boží
život, popíráno Božství Kristovo, popírána inspirace Písma
svatého, hlásány hereze a systematicky uhášen Duch Boží.
Pravou a živou autoritu, která má moc Ducha, reprezentují lidé,
kteří jsou dnes touto oficiální, ale Bohem odvrženou autoritou
pronásledováni pro pravé učení a pro pravé svědectví za Krista.
Tito pronásledovaní reprezentují prorocký úřad, který však dnes
v církvi nesmí oficiálně existovat!!! V dnešní době, kdy čekáme
na duchovní probuzení – vzkříšení – potřebují všichni obrácení
křesťané zastřešení prorockou autoritou, která bude ukazovat na
základy Božího života a bude je bránit.
Životní filosofie postavená na evangeliu je vlastně
moudrostí, která nás učí, jak projít tímto krátkým životem,
který je z velké části duchovním bojem, tak, abychom neztratili
život věčný. V tomto boji se rozhoduje: buď přejdeme do věčného
života, nebo upadneme do věčného zatracení od Boha. Proto tato
životní filosofie – Boží moudrost – je potřebná pro každého
člověka!
Bohužel současné filosofie tuto funkci nevykonávají, a navíc
konají pravý opak. Cílevědomě klamou, zatemňují pravý smysl
lidského života a místo pravých prostředků vnucují falešné,
které vedou do záhuby.
To, že současný formační systém má i určité kladné prvky,
není důvodem k jeho udržování, neboť dnes už plně vede k
sebedestrukci církve. Nemusíme se bát reformy, celé první
tisíciletí kněžská formace nebyla závislá na univerzitním
vzdělání, a přesto konala účinné misie. Navíc první křesťané
rovněž neměli žádné filosoficko-teologické vzdělání, a byli
schopni hlásat Krista, konat pro Něj misie a nakonec pro Něj i
životy obětovat.
Po mnoha letech teologických experimentů, jakými byla
křesťanská víra doslova zamořena bludnou historicko-kritickou
teologií, současný papež Benedikt XVI. napsal knihu, v níž vede
polemiku s touto teologií a ukazuje pravdivý pohled na Ježíše.
Proč by pokoncilní reforma nemohla v rámci pravdivého
dozrání učinit ještě tyto kroky?
1) Změnit postoj kněze, aby se sjednotil s lidmi a bohoslužbu
oběti sloužil čelem ke svatostánku – čelem k Bohu – tak, jak je
to v naší byzantské liturgii.
2) Proč by nemohl být v čelním centru chrámu vyhrazen prostor,
oddělený oponou, ve kterém by byl Eucharistický Kristus, kam by
mohl vejít jenom kněz?
Toto je jen doplnění reformy z roku 1970 v duchu II.
vatikánského koncilu, pokračováním vývoje, který duchovní
potřeba doby vyžaduje. Navíc je zde kontinuita a také návrat k
nejstarším pramenům tradice týkající se chrámu, která sahá až k
Mojžíšovi.
Tato část se věnujeme článku 8 z této encykliky.
Dne 8.9. 1907 vydal svatý papež Pius X. mimořádně aktuální
encykliku. Dnes, po sto letech, zůstala stejně tak aktuální a
ukázala se prorockým hlasem i pro dnešní dobu. (Tato část se
věnujeme článku 7 z této encykliky.)
Už několik desetiletí byl proti encyklice Pascendi vytvářen
mimořádný odpor lživými duchy, kteří parazitují uvnitř
křesťanství a určují veřejné mínění především v katolické
církvi. Kdo by si jen dovolil vyslovit jméno Pia X. – světce a
papeže, okamžitě by byl zesměšněn jako konzervativec,
nevzdělanec a lefebvrista. My však naopak na tohoto světce
upozorňujeme, na tento duchovní teror nic nedbáme a obzvláště
vyzvedáváme aktuálnost jeho encykliky.
V tomto roce uplyne 100 let od vydání encykliky „Pascendi“,
která tehdy započala ozdravující proces v katolické církvi.
Situace v církvi je dnes v mnohém podobná, a dokonce ještě
závažnější než před 100 lety.
Vaše Eminence, Vaše Excelence, Boží lid se na vás obrací jako na
muže církve a prosí vás, abyste podpořili Svatého otce Benedikta
XVI. a pomohli mu učinit podobnou reformu v církvi, jako učinil
před 100 lety svatý Pius X., i za cenu, že by ho to stálo život.
Pokud se z pohledu Božího slova díváme na cizoložství,
vidíme, že kořenem je nečisté myšlení a snění, ke kterému navíc
disponuje pornografie, nečisté filmy... A proto není pouze
hříchem nečistý skutek, ale i to, že člověk vědomě zůstává v
nečistých myšlenkách. Před Božím soudem budeme skládat před
celým světem účty i z těchto nečistých pohledů a myšlenek.
V islámských zemích jsou křesťané pronásledováni a zabíjeni,
a zde v Evropě tzv. katoličtí křesťané otevírají muslimům dveře
a dávají jim prostor k misii.
Ptáme se, kdo za to nese vinu, ne-li katolická církev, protože
zradila Krista a nehlásá evangelium?
Prohnilé křesťanství má už v Evropě odzvoněno! V podstatě bez
boje ji teď uchvacuje islám a východní náboženství (budhismus,
hinduismus)! Misie budhismu skrze bojové umění je tak rozšířena,
že v Evropě už prakticky neexistuje škola, ve které by mládež v
odpoledních hodinách necvičila bojové umění, spojené s
orientální filosofií, a tím s apostazí od křesťanství. Jestliže
katolická církev, a především její hierarchie a teologové,
nebudou činit pokání a nevrátí se ke Kristu, katolická církev na
tomto území úplně zanikne. V tomto případě se falešně utěšují
slovy evangelia „... brány pekelné ji nepřemohou“ (Mt 16,18).
Vaše Excelence, na internetu jsme se seznámili s
„lineamenta“ týkající se 12. všeobecného synodu biskupů, jehož
hlavním tématem bude: „Boží slovo v životě a misii církve“.
V 15. a 16. bodu „lineamenta“ se de facto píše, že bez HKT je
nemožné správně vysvětlovat Písmo svaté. Toto tvrzení považujeme
za podstatnou herezi v dnešní teologii, která podkopává
existenci celého křesťanství!
V 31. bodu „lineamenta“ se tvrdí, že pohanská náboženství mají
svaté knihy a že v nich jsou přítomna zrnka Slova. Církev musí
jasně stanovit, co těmi zrnky konkrétně je a co jimi není,
jestliže chce výše uvedenou terminologii používat. Mohlo by být
pokládáno za správné nazývat „svatými knihami“ pohanské spisy,
které popírají, že Ježíš Kristus je pravý Bůh a jediný Spasitel
a které zároveň obsahují magii, věštění, spiritismus,
satanismus, nečistotu a jiné nemorálnosti?
Pokud církevní hierarchie svým mlčením schvaluje, anebo
propaguje historicko - kritickou teologii (HKT) a falešný výklad
Nostra aetate (NA) s gestem v Assisi, pak tím ale veřejně
vyznává, že Písmo svaté není inspirováno Bohem a že Pán Ježíš
Kristus není pravý Bůh a jediný Spasitel. Zákonitým důsledkem
toho je, že taková hierarchie tím také popírá:
1) existenci církve jako takové;
2) kněžské a biskupské svěcení i papežství;
3) existenci svého vlastního úřadu.
Od představených v řeholích či učitelů na teologických
fakultách se místo hlásání pravd víry a mravů vyžaduje, aby jen
slídili a hledali, zda ještě někdo z jejich podřízených nemá
živou víru v Krista a evangelium. Pilně hledají ty, kteří
odmítají historicko - kritickou teologii, úctu k pohanským
religiím a okultismus. Takový věřící katolík je dnes v církvi
prakticky postaven mimo zákon...
Mnozí z hierarchů se kvůli kariéře a uznání světa, vědomě či
nevědomě, zařadili do proticírkevních struktur. Všichni, kteří
se tomuto duchu New Age otevřeli a jsou jeho nástroji, ať už
jsou to církevní či civilní osoby: herci, zpěváci, umělci,
filosofové, pedagogové, politici, lékaři, podnikatelé a také
představitelé církve, učitelé na teologických fakultách,
řeholníci, řeholnice, představení řeholí, biskupové, kněží či
prostí věřící – svou otevřeností duchu New Age přijali duchovní
znak apokalyptické šelmy ve svém svědomí a ve své duši (srov. Zj
14,11-12).
Co je tím vnějším znakem na ruce a na čele, je pro mnohé
tajemstvím. Pokud ti, kdo mají duchovní znak šelmy ve své duši,
nebudou činit pokání, nerozejdou se s duchem antikrista a
nepřijmou Krista jako svého Spasitele, bez odporu pak přijmou i
vnější znak, protože v něm nebudou vidět nic zlého.
Skuteční hrdinové a pravdivé vzory nejen pro dnešní mládež,
ale i pro každého člověka jsou světci a mučedníci. Ti bojovali
se lží a se zlem v sobě i kolem sebe a své životy obětovali za
životy druhých, aby je zachránili od věčné smrti. Měli čistou
lásku, tu věčnou a živou pravdu, kterou je sám Ježíš.
V současném křesťanství se naproti tomu propaguje falešný pokoj,
falešná láska, falešná úcta – za cenu zrady Krista a své duše.
Boží slovo však ukazuje na duchovní boj: „Váš boj není proti
lidem, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk
tmy, proti nadzemským duchům zla“ (Ef 6,12).
Cesta z dnešní katastrofální situace je jenom jedna – pokání –
pravdivé přiznání si zrady Krista a evangelia, návrat k Němu,
odřeknutí se ducha historicko - kritické teologie i ducha Nostra
Aetate, přijetí Ducha Kristova a přijetí Ježíše za svého
jediného Pána a Spasitele. Žádné filosofie a žádné liberální
teologie nás nespasí, ale jedině roztržení srdce před Bohem a
pravdivé přiznání si, že jsme roky kráčeli v temnotě herezí a ve
falešném světle. Skrze pokání je třeba vyjít z této falešné
cesty na pravou, kterou je samotný Ježíš. On je Cesta, ale také
Pravda a nakonec i Život. Ostatní cesty vedou do smrti. Jsou to
cesty lži a podvodu.
Proč píšeme? Protože Boží lid je naprosto dezorientován a
katolíci dnes neví, co vlastně učí katolická církev a jaká víra
vede ke spáse!
Historicko - kritická teologie a Nostra Aetate s gestem v Assisi
ve svých důsledcích narušují a likvidují existenci katolické
církve jako takové, včetně její hierarchie. Jestliže my bojujeme
proti historicko - kritické teologii a Nostra Aetate s gestem v
Assisi, usilujeme tím o záchranu fundamentů katolické církve a
také její zdravé struktury!
V dnešní mimořádně těžké krizi projevující se masovým
odpadem od Krista a od církve, je pro nás kněze podstatné,
abychom přijali biblické parametry pro obnovu sebe i církve!
Svěcení sedmého dne postavme na čtyřech biblických pilířích
(srov. Sk 2,42). Vy, otcové biskupové a kněží, propagujte a
realizujte tento pevný bod – svěcení dne sedmého – pravdivé
vnitřní reformy kněžstva, která přinese jako ovoce obnovu rodin,
farností, diecéze a církve.
Cílem tohoto dopisu je ukázat na potřebu nové kněžské
formace postavené na základě osobního obrácení, přijetí Krista
za svého Spasitele a Pána a následování Jej. Tedy filosofie už
netvoří základ teologické formace, ale až na závěr studia je
ukázáno na novou životní filosofii, která je ovocem osobní
zkušenosti s Bohem a následováním Krista. Tak tomu bylo i v
misijní praxi apoštola Pavla a prvních křesťanů. Na začátku
třetího tisíciletí se nám nabízí cesta návratu k prvotním
zdravým pramenům křesťanství. Ne nadarmo nás na závěr své horské
řeči Kristus nabádá, abychom svůj život budovali na skále,
kterou je On sám. Budování na písku lidských filosofií skončí
katastrofou (por. Mt 7,27).
A) Diagnóza a poslední věci člověka
B) Pět metod boje
C) Jak působí duch antikristův v oficiálních strukturách církve
Aby reforma krvácejícího těla církve byla pravdivá a účinná,
pokání musí dělat dikasterie, kardinálové biskupové, kněží,
seminaristé, řeholníci i hnutí, především v těchto dvou
podstatných věcech:
a) vykořenit ducha HKT;
b) vykořenit ducha falešného výkladu Nostra aetate (tj.
nekritický a nebiblický pohled na pohanská náboženství a jejich
praktiky)
Proč právě tyto dva body jsou tak strategické pro uskutečnění
reformy? HKT vede k vnitřnímu odpadu od živé víry k praktickému
ateismu. Nostra Aetate pak otvírá dveře tomu, aby do nevěřícího
srdce přišel jiný duch a tím bylo křesťanství převedeno na nové
duchovno New Age.
Svatý otče, celá církev dnes čeká na Vaše vyjádření „ex catedra“
právě k těmto dvěma nejzávažnějším problémům.
Nová formace je charakterizována tímto:
1) Při vstupu je nutné, aby budoucí seminarista absolvoval
rekolekce, které vedou k obrácení a osobnímu přijetí Ježíše jako
svého Spasitele.
2) Výuka nesmí obsahovat historicko-kritickou teologii (HKT).
Místo ní se zde bude učit zdravá, biblická teologie, postavená
na inspiraci Božího slova a v tomto duchu ho bude vysvětlovat a
učit.
3) Je zakázáno ve výuce propagovat tzv. interreligijní dialog s
pohany, který je založen na falešném výkladu Nostra aetate.
4) Výchova k učednictví.
5) Výuka a praxe v praktické apologetice, aktualizované na
současné problémy. To znamená naučit se svědčit o Pánu Ježíši a
o podstatných pravdách evangelia těm, kteří Krista neznají a
nenásledují Ho.
Dnes skrze tzv. pokoncilního ducha, tzv. biblickou vědu
(HKT) a zdůrazňováním mezináboženského dialogu je duchovní stav
současného kněžstva kritický.
Řešením není, jak ukazují smutné zkušenosti minulosti, zrušení
celibátu, ale cesta obrácení, tj. opuštění ducha HKT a falešného
dialogu a přijetí v plnosti Ducha Svatého, který nás uvede na
cestu ozdravujícího pokání.
1. Otevřený dopis Svatému otci Benediktu XVI.
2. Výzva všem řeholníkům k pravdivé reformě
3. Počátek reformy Církve - zavedení trestů pro biskupy a
kardinály
4. Výzva k abdikaci prefekta Najvyššího soudního tribunálu
5. Církevní schbválení hypnózy na Slovensku
U příležitosti 100. výročí vydání mimořádně aktuální
encykliky sv. Pia X. Pascendi Dominici Gregis (1907-2007)
prosíme Svatého otce Benedikta XVI., aby vydal podobnou aktuální
encykliku.
Důvodem je to, že se církev nachází v podobné situaci jako na
začátku 20. století, dnes však ještě daleko závažnější.
V dnešní době, aby křesťan mohl být pravdivým učedníkem
Kristovým, musí se cele otevřít Duchu Svatému a stát se v pravdě
svědkem a mučedníkem. Polovičaté křesťanství, které se otevřelo
duchu světa, vede k rozkladu, smrti a věčnému zavržení.
Pravdivým vzorem křesťanství nám jsou statisíce mučedníků,
apoštolé, obzvlášť sv. Pavel, a hlavně samotný Pán Ježíš
Kristus.
Jeho slovo platí i pro nás: „Až na vás sestoupí Duch Svatý,
budete Mými svědky (martyres).“ (Sk 1,8)
Hospodin skrze proroka Ezechiela dal slib: „Dám vám nové
srdce… a odejmu vaše srdce kamenné.“ (Ez 36,26) Jedná se tedy o
duchovní transplantaci.
Kde a jak probíhá duchovní transplantace? Místem je Golgota.
První podmínkou transplantace je duchovní světlo a duchovní
čistota. Druhou je spoluukřižování s Kristem – stát se Ježíšovým
učedníkem. Novým srdcem je nová Eva – Panna Maria. Tuto
transplantaci duchovního srdce může vykonat jenom Bůh.
Morálka dnes ztratila svůj základ i své opodstatnění.
Nejcitlivěji se to projevuje ve vztahu k 6. a 9. přikázání - v
oblasti morální čistoty. Jediná cesta z tohoto začarovaného
kruhu je neřešit problém morálky atomizovaně bez navázání na
podstatu, kterou je živý vztah k Ježíši.
Dnes je lakmusovým papírkem stavu křesťanství film, v němž
je Kristus morálně tupen, a křesťané na to mlčí. Je to znak
ztráty citlivosti pro podstatu, kterou je osobní vztah k Ježíši.
Jakmile víra přestane být vztahem, a stane se pouze nějakou
ideologií či teologickou disciplínou, křesťanství už prakticky
neexistuje. Nyní se ptá Ježíš i tebe: „A za koho mě pokládáš
ty?“ (Mt 16,15).
Tajemství dědičného hříchu je možno pochopit jenom ve vztahu
ke Kristově smrti a vzkříšení (KKC 388). Boží slovo nám ukazuje
na dvě protikladné polarity - na Adama a na Krista. Kdo zůstává
v Adamovi, je ve smrti a otroctví. Kdo vchází do Kristovy smrti,
ten má nový život a pravou svobodu.
V dnešní krizové době je pro nás živým modelem farnosti
Jeruzalémská církev, která v plnosti přijala Ducha Svatého (Sk
2,41). Byla postavena na čtyřech základních principech (srov. Sk
2,42) a na biblických darech a službách. „Jedny ustanovil za
apoštoly, druhé za proroky, třetí za učitele…“ (1Kor 12,28).
Ovocem toho byli učedníci! I pro nás dnes platí Ježíšovo slovo:
„Získávejte (dělejte) mi učedníky (mathéutezate)“ (Mt 28,19).
Cílem prorocké služby je dle 1 Kor 14,1-3: 1) Kárat, 2)
Budovat 3) Povzbuzovat.
List poukazuje na nutnost obnovy v církvi prorockého úřadu, bez
kterého Kristus v církvi nemůže žít, neboť církev je založena na
apoštolech a prorocích (Ef 2,20).
Láska k církvi a bolest nad stavem, v jakém se dnes nachází,
nutí pidhorecké otce obrátit se na papeže a současně na všechny
kardinály katolické církve. V dopise předkládájí k uvážení: 1)
Analýzu stavu církve, 2) Projekt reformy apoštolské stolice.
Navrhují zrušení vatikánských dikasterií a zbavení státního
sekretariátu jeho duchovní moci. Zůstala by pouze Kongregace pro
nauku víry, která by byla pomocným orgánem Svatého otce k
vykonávání jeho charismy.
V této těžké době krize církve dáváme proto k dispozici
řeholníkům, řeholnicím, studentům teologie a také kněžím čtyři
hodinové modely vnitřní modlitby. Obsahují nejzákladnější pravdy
týkající se naší spásy a naší jednoty s Ježíšem.
Moment oddělení ducha – smrt – je vyjádřen Ježíšovým
zvoláním: „Abba (Otče)...!“ Jeho duch v tu chvíli opouští tělo.
Tomuto momentu smrti, tomuto vyjití ducha z těla a spočinutí v
náručí Otcově, bezprostředně předcházela 3 slova: 1) Žízním, 2)
Eloi, 3) Dokonáno! (Prožívání těchto tří slov na vnitřní
modlitbě můžeme srovnat se třemi stupni vzletu rakety, které jí
umožňují oddělit se od země.)
Ježíšova smrt byla nejtěžším duševním a duchovním bojem na naší
planetě a zároveň v celém vesmíru. Šlo o zlomení síly hříchu,
démonské síly. Tento moment je vyjádřen ve slově „Dokonáno
jest“. Za tímto vyjádřením za několik sekund následoval smrtelný
výkřik: „Abba (Otče)…!“
Ježíš, když dokonal své poslání a splnil Otcovu vůli, kterou v
té nejhlubší jednotě přijal za svou, dává svého ducha do náruče
Otcovy.
Pán Ježíš řekl: „Nemohli jste jedinou hodinu bdít se mnou?
Bděte a modlete se.“ (Mt 26,40) Ne jednu hodinu za týden, za
měsíc, rok, ale denně.
Někteří lidé udržují bolestný stav své duše celé hodiny, celé
dny, dokonce i roky. Východisko je prosté – volat: „Bože můj –
Eloi, Eloi...“
Tímto získáte zkušenost Božího osvobození. Naše bolesti a
problémy jsou z určitého pohledu požehnáním, protože nás vedou
na Golgotu, kde získáme nejen osvobození, ale i věčnou spásu a
život.
Svatý otče, nyní, před svátky narození našeho Pána a
Spasitele, Vám se synovskou důvěrou zasíláme srdečný pozdrav a
děkujeme Bohu, že hájíte základy katolického učení proti systému
lži, který působí mimo církev i v církvi. Bolestně jsme
prožívali nebezpečí z údajné návštěvy tibetského dalajlámy,
která se měla uskutečnit 13.12. 2007 ve Vatikánu. Děkujeme Vám,
že jste tuto návštěvu odvolal.
Svatý otče, zasíláme Vám pozdrav se synovskou důvěrou,
děkujeme Bohu, že hájíte základy katolického učení proti systému
lži, který působí mimo církev, ale i uvnitř církve. Dozvěděli
jsme se, že se máte ve Vatikánu příští měsíc setkat s tibetským
dalajlámou. Prosíme a zapřísaháme, pokud už jste vystaven velkým
tlakům, alespoň na půl roku odložte návštěvu a pak se situace
změní. Udělejte, prosíme, alespoň tento krok víry! Potom Vám Bůh
dá světlo a sílu!
Svatý otče, tímto jsme Vám podali návrh konkrétní formy
pokání pro celou církev. Jde o zkušenosti s uzdravujícími
epitemiemi, které realizovala zvláště východní církev. Věříme,
že neřešitelný stav církve vyřeší Bůh skrze celocírkevní pokání
trvající šest let. Po celou tuto dobu by byl dán zákaz všem
biskupům a kněžím sloužit svatou liturgii. Věříme, že ovocem
pokání bude, že rok 2014 bude rokem duchovního vzkříšení církve
a Vy se toho dožijete. Nebojte se vyhlásit 1.1. 2008 období
pokání na šest let pro celou církev.
Svatý otče, obrátili jsme se na Vás s velmi závažným
problémem, kterým je zneužívání poslušnosti v církvi.
V době sv. Bazila Velkého odpadla většina biskupů k arianismu, a
tedy už nevěřila v Božství Kristovo. Skrze falešnou poslušnost
strhávali k odpadu celá křesťanská území. Svatý Bazil proto
vyjasňuje problematiku pravé poslušnosti: „Když někdo přikazuje
to, co je v rozporu s Kristovou naukou, nedívejte se na to, či
slibuje život, anebo vyhrožuje smrtí, takového vůbec nesmíte
poslouchat! Nezáleží na tom, zda to přikazuje někdo z apoštolů
(biskupů), i kdyby to byl samotný anděl z nebe, nesmíte
poslouchat! (srov. Gal 1,8-9)“ (pravidlo č. 303)
Historicko-kritická teologie (HKT) popírá Božství Ježíše Krista,
Jeho vzkříšení a inspiraci Písma. Toto je odpad – apostaze od
Krista a církve. Pokud se některý kněz či biskup otevřel tomuto
duchu apostaze, pak věřící už nesmí mýlit to, že zastává úřad,
takové apostaty už nesmějí poslouchat.
Provinciální představená jistého shromáždění na Ukrajině
dala svým sestrám zákaz jakéhokoli kontaktu s námi, mnichy
pidhoreckého monastýra. Odůvodnila to tím, že jsme se dopustili
velkého zločinu, protože jsme navrhovali, zda by alespoň jeden z
nás mohl být určen za biskupa.
Co k tomu říci: Přiznáváme před Vámi i celou církví, že jsme se
tohoto zločinu dopustili a upřímně jsme dali tento návrh
Kongregaci pro východní církve. Naše obhajoba: ...
Vaše Svatosti, chceme Vás před celou církví upozornit, že
Vaším jménem jsou v katolické církvi jmenováni a pak svěceni na
biskupy – homosexuálové! Tito lidé jsou mimořádně aktivní,
úskoční jako hadi, tvoří mezi sebou jednotu a skrze své lobby
jsou schopni se vzájemně prosazovat na klíčová místa v církvi,
čímž přichází nejen totální rozklad, ale i prokletí spojené s
trestem jak časného, tak i věčného ohně! V naší Byzantské církvi
byl tyto dny vysvěcen na biskupa už šestý homosexuál.
Chceme Vás rovněž upozornit, že Vaším jménem jsou likvidováni v
církvi pravověrní lidé a Vaším jménem se v ní prosazuje duch New
Age a bezbožnosti historicko-kritické teologie (HKT), cílevědomě
je však ničeno vše živé a Boží!
K těm, kteří mají největší zodpovědnost za duchovní krizi v
Evropě a za masový odpad od křesťanství k ateismu, budhismu,
hinduismu, islámu... patří papežské dikasterie. Klíčová místa
zde většinou zaujímají lidé mající ducha světa, takže jsou v
Božích věcech slepí a zpravidla dělají jen to, co Ducha Božího a
tím i duchovní život likviduje.
Aby byly vytvořeny podmínky pro nové Letnice, za které se papež
na koncilu modlil, musí být dnes učiněn zásadní zásah do
zkostnatělých a afunkčních církevních struktur, a to na prvním
místě do vatikánských dikasterií. Na druhém místě musí být
proveden radikální zásah do formace a životního stylu nové
kněžské generace. Je paradoxem, že obrácený laik dovede svědčit
o živém Kristu lépe než tzv. duchovní profesionál po šesti až
sedmi letech kněžské a teologické formace.
Kongregace se dopustila vydáním dekretu N. 141/05 ze dne
8.6. 2006 mnoha závažných podvodů a lží. Jedná se o
monstrproces, který mají na svědomí římské dikasterie.
Zodpovědnost za tento monstrproces plně dopadá na sekretáře
Kongregace pro východní církve Mons. Antonia Maria Veglio, který
tak činí opakovaně a vědomě. Proto současně s tímto odvoláním
podávám soudní žalobu a požaduji: Odvolání sekretáře Mons.
Antonia Maria Veglia z jeho funkce a jeho suspendování z
biskupského svěcení.
Vaše Svatosti, rádi bychom Vás upozornili na problém
související s Vašimi návštěvami v jednotlivých zemích. V
biskupských konferencích, prakticky ve všech státech světa,
vládne skupina, která má ducha, jehož reprezentoval kardinál A.
Sodano. Je to duch New Age, ateistický duch historicko-kritické
teologie (HKT), duch synkretismu s pohanskými religiemi a duch
skryté vzpoury proti papežství i pravdám katolické víry a
morálky – tedy duch vnitřní apostaze.
Od Vás se však očekává, že v této krizové situaci, v jaké je
církev dnes, budete vnášet ducha reformy, což souvisí s
bolestnými, ale nutnými změnami. Proto Vaše návštěvy bez těchto
konkrétních zásahů budou jen potvrzovat a žehnat rozkladnému
systému a duchu, který ničí církev.
Svatý otče, Vy jste povinen před celou církví a před Bohem
povědět jasné slovo nejvyššího pastýře nejen k
historicko-kritické teologii (HKT), ale i k nesprávné
interpretací Nostra aetate a gesta Jana Pavla II. v Assisi.
Svatý otče, co se týká Assisi, nestačí jen vysvětlení, ale čeká
se od Vás veřejné pokání z velikého pohoršení a dezorientace
věřících způsobené Janem Pavlem II. v roce 1986 a v roce 2002.
Pokud by každý kněz následoval Jana Pavla II. (a svaté přece
máme následovat, tím spíše nejvyššího pastýře) a meditoval by ve
svém chrámě s buddhisty, hinduisty, animisty atd., pak nastane
sebezničení celého křesťanství! Kanonizováním Jana Pavla II.
bude kanonizováno i gesto Assisi, které vyjadřuje herezi, že
všechna náboženství jsou stejně hodnotná a tedy stejně
spasitelná a že misie už je nežádoucí! Toto lstivě sledují ti,
kdo tuto kanonizaci urychlují.
My víme, že jste pravověrný, ale dnes je třeba, abyste byl i
statečný, abyste byl svědek, martyr a postavil se proti tlaku
falešné popularity na stranu Krista dnes opuštěného a Jeho
ponížených a bezmocných služebníků, kteří s ním sdílejí
bezmocnost.
Vaše Eminence (Excelence), prosíme Vás o vyjádření k
beatifikaci Jana Pavla II.
Jan Pavel II. svým gestem v Assisi postavil dnešní církev do
historického rozhodnutí: buď kanonizuje jeho gesto a tím přijme
i jiného ducha a jiné evangelium, nebo se postaví proti a obnoví
základy katolické a apoštolské víry.
Pokud s těmito objektivními postoji nesouhlasíte, potom
urychleně, nejlépe do svátku svatých apoštolů sv. Petra a Pavla
(29.6. 2007) napište dopis papeži Benediktu XVI. V něm dáte
najevo, že pokládáte gesto Jana Pavla II. za dogmaticky správné,
ač jste byl po stránce věroučné s daným problémem seznámen.
Na druhé straně Vaše pasivita bude vyjádřením, že nesouhlasíte s
gestem Assisi a proto ani s beatifikací.
Jan Pavel II., kromě mnohého dobra, které pro církev a svět
vykonal, se dopustil také mnoha omylů:
1) synkretické gesto Assisi 1986, 2002,
2) přátelské gesto vyjadřující jednotu s dalajlámou, který se
činí bohem a rovným Kristu,
3) mlčení k historicko-kritické teologii (HKT), která ničí víru
v Boží slovo a základní pravdy křesťanství,
4) mlčení k hříchům proti prvnímu přikázání (okultismus a
modlářství),
5) špatný osobní příklad skrze užívání homeopatických léků,
měření věšteckou virgulí, tzv. geopatogenních zón ve svém bytě –
veřejně o tom informovala masmédia,
6) otevření se a prosazování filosofickým směrům, které ve svém
důsledku popírají evangelijní víru a jejich propagování atd.
Pokud by byl Jan Pavel II. prohlášen za svatého bez oficiálního
vyjádření stanoviska církve k některým jeho negativním gestům,
mnozí se budou odvolávat na tuto kanonizaci s vysvětlením, že
vše, co činil, je schváleno jako neomylné učení církve.
Svatý otče, v celém monstrprocesu se mnou a s mými
spolubratry se vůbec nejedná o nějaké naše provinění. Ve
skutečnosti jsme vylučováni z řádu a trestáni pro naši
pravověrnost. O tom se můžete přesvědčit z našich dopisů, např.
ohledně historicko-kritické teologie atd.
Kořenem problémů je to, že v systému, který ve vatikánských
dikasteriích funguje, ochraňuje jeden druhého, i když se někdo z
nich dopouští nespravedlnosti nebo dokonce zločinu! Kdyby jeden
druhému pomáhal v případě obrany pravé víry a katolické církve,
pak by to bylo v pořádku. Ale tento systém ve jménu poslušnosti
likviduje nevinné a před námi již zlikvidoval tisíce jiných,
kteří se však nemohli bránit.
Svatý otče, po vyčerpání všech jiných možností, poté, co
bylo ignorováno 11 mých dopisů zaslaných vatikánským
dikasteriím, obracím se na Vás a podávám žalobu na prefekta
Apoštolské Signatury Mons. kard. Agostina Valliniho a prosím o
službu Vašeho soudu.
Vaše Eminence, ačkoliv jste byl na toto několikrát upozorněn
a měl jste možnost výše uvedené věci napravit, či vysvětlit, Vy
jste k tomu mlčel a svým mlčením vše jako prefekt Nejvyššího
Tribunálu v církvi schvaloval.
Žádám Vás proto, abyste okamžitě zrušil tento naprosto nezákonný
proces, a aby byl ustanoven nezávislý soudní tribunál, který by
přešetřil moji údajnou vinu: aby bylo jasně deklarováno, kdy a
kde jsem se provinil, byly předloženy důkazy o mé vině, byly
přijaty oficiální důkazy o mé nevině, bylo mi umožněno seznámit
se s dokumenty procesu - a tak mi bylo umožněno bránit se. Nic z
toho dosud učiněno nebylo!
Vaše Eminence, žádáme Vás o prošetření smyslu existence
Russica. Pokud neplní svůj původní záměr – misii Ruska – ale
naopak, koná antimisii v byzantských katolických církvích, pak
je ke škodě církve a je třeba Russicum zrušit!
Svatý otče, ptáme se jménem miliónů dezorientovaných
křesťanů:
Jsou bohové působící v budhistickém a hinduistickém náboženství
totožní s křesťanským Bohem Jahve?
Je možno meditovat a opakovat mantry (tzn. vzývat démony)?
Vede budhismus a hinduismus ke spáse duše, stejně tak jako
křesťanská víra v Ježíše Krista?
Svatý otče, Vaše odpověď na tyto otázky na základě moci úřadu
sv. apoštola Petra, formulovaná „ex catedra“, je existenciálně
důležitá pro dnešní křesťany.
Svatý otče, tímto podáváme žalobu na Kongregaci pro východní
církve (KVC), která dnes neslouží ke spáse duší a k dobru
východní katolické církve (především UHKC), ale která ve jménu
Svatého otce a v jeho autoritě činí to, co není ve shodě s jeho
vůlí a jeho programem a učením církve.
NAVRHUJEME ZRUŠENÍ KVC!
Důvod: Jestliže činnost KVC je v přímém rozporu s učením
evangelia a s duchem Kristovým, jestliže zde působí jiný duch
než duch Kristův a jestliže její cíl je opakem rozkvětu a
ochrany církve, pak není důvod, aby existovala!
Svatý otče, obracíme se na Vás jako na nejvyššího Učitele a
Pastýře církve. Vy jste nástupce sv. apoštola Petra a zástupce
Krista na zemi. Prosíme, abyste dnešním katolíkům i celému světu
ve jménu Krista, jehož zde na zemi zastupujete, dal z pozice
nejvyšší autority, ne pouze z pozice soukromého teologa, odpověď
na nejpodstatnější otázky víry, které vyjadřují základy
křesťanství, dnes tolik zatemněné. Toto Vaše závazné vyjádření
by mělo být rovněž závazně dáno všem biskupům, všem seminářům a
teologickým fakultám jako závazný katolický postoj!
Vaše Eminence, prefekte nejvyššího soudního tribunálu
katolické církve, Agostino Vallini, vybízíme Vás tímto, abyste
podal abdikaci z úřadu nejvyššího soudce v církvi. Důvody jsou
tyto:
1) Dopustil jste se vážného justičního zločinu, který nebyl
spáchán jen proti osobě, ale i proti pravdě a spravedlnosti
samotné!
2) Kardinál A. Sodano Vás před dvěma lety ustanovil za prefekta
nejvyššího soudu v církvi, s tímto zločinným duchem, kterého
jste vnesl, budete však dále šlapat spravedlnost, vysmívat se
Bohu a zabíjet bezbranné údy tajemného těla církve!
Na začátku intenzivní meditace očekávají žáky zenu nesmyslné
hádanky – koany. Jako např. „Když tleskneme oběma rukama,
uslyšíme jeden tón, jaký je tón jedné ruky?“ Cílem zenu je
odstranit normální a zdravé myšlení i lidské svědomí – Boží hlas
v nás. Celý systém je založen na démonské pýše a lži, která
zneužívá porušenou lidskou přirozenost a rozvíjí to negativní v
nás – dědičný hřích. S touto hadí silou – hříchem v nás – se
duše skrze meditace sjednocuje, a tím se rovněž sjednocuje se
lživým systémem světa i s knížetem tohoto světa – ďáblem (J
16,11; 14,30).
Církev mlčí ke svobodnému zednářství, které ve své podstatě
slouží satanu, někteří zednáři ho dokonce uctívají a jejich
obřady jsou spojeny s magií. Katolíci se tak stávají členy
zednářských lóží a jejich satelitních organizací. Písmo k tomu
říká: „Jaká je shoda mezi Kristem a Beliálem?“ (2Kor 6,15)
Katolický kněz H. Küng, který v současné době hlásá největší
hereze, není exkomunikován, naopak dne 18.5. 2007 obdržel od
svobodných zednářů veřejné vyznamenání. Zednářský velmistr při
té příležitosti H. Küngovi řekl: „Mluvíte nám z naší zednářské
duše.“
H. Küng mluví – a církev bude vůči němu i dále mlčet?
Okultní praktiky pronikly tzv. křesťanský život a není možno
hovořit o pravdivém pokání, pokud se křesťané nerozejdou s touto
duchovní infekcí a se sympatiemi k těmto praktikám. Naši
katoličtí věřící chodí ke svaté zpovědi, ke svatému přijímání a
považují se za vzorné katolíky, ale stále nosí ve svém srdci
tento duchovní jed. Podobně jako Izrael vnějškově sloužil Bohu,
ale ve skutečnosti v srdci „nosili stánek Molochův a hvězdu boha
Remfana“ (Sk 7,43).
Pokud má nastat duchovní probuzení a zakořenění Božího lidu v
Kristu i v křesťanských zásadách, pak je nutné rozejít se s
konkrétními okultními praktikami a vědomě se oddělit i od
duchovních sil, působících skrze konkrétní osobnosti a
představitele falešného duchovna. V ČR a SR jimi jsou konkrétně:
B. Kafka, kněz F. Ferda, a v současné době působící jáhen Dr. M.
Kašparů a kněz prof. T. Halík.
V každém národě je to určitý jedinec či skupina, za kterými je
okultní, tedy negativní duchovní pozadí blokující možnost
pravého duchovního probuzení!!!
Kongregace pro nauku víry odsoudila dvě hlavní a velmi
rozšířené knihy jezuity ze San Salvadoru Johna Sobrina.
Kongregace jmenovala šest tématických komplexů, ve kterých
výpovědi Johna Sobrina nejsou v souladu s učením katolické
církve.
Na obranu J. Sobrina se postavil mimo jiné německý teolog Peter
Hünermann (Herder Korrespondenz, 4/2007), který odvolávajíce se
na současné katolické a evangelické exegety (stoupence HKT)
tvrdí, že se Kongregace, papež i dosavadní víra církve mýlí a že
pravdu má Sobrino spolu s těmito současnými tzv. teology. Tito
de facto tvrdí, že Ježíš Kristus není pravý Bůh a pravý člověk
ani jediný Spasitel.
Prosíme všechny kardinály a biskupy, aby iniciovali Svatého otce
Benedikta XVI., aby obdobné ultimátum, jaké dal Jan Pavel II. M.
Léfebrovi, dal Benedikt XVI. Sobrinovi, Hünermannovi a všem
teologům majícím stejného ducha apostaze. Buď se veřejně
odřeknou ducha hereze a apostaze, vyznají apoštolskou a
katolickou víru, anebo budou vyloučeni z katolické církve! Jsou
skutečnými nepřáteli tajemného těla Kristova – církve. Tímto
krokem budou uchráněni maličcí a bezbranní v církvi od svedení
na cestu do věčné záhuby.
Kardinál J. Ratzinger píše na adresu HKT: „Exegeze, která
již Bibli nežije... se stává archeologií, mrtví pochovávají své
mrtvé.“
I. HKT - VÝKŘIK VELKÉHO PÁTKU - Kardinálům a biskupům katolické
církve (6.4.2007)
II. HKT - VÝKŘIK VELKÉHO PÁTKU - Nástupci svatého Petra
(6.4.2007)
III. HKT - IDEOLOGIE (2.4.2007)
IV. HKT - REÁLNÝ POHLED (3.4.2007)
V. HKT A UČITELSKÝ ÚŘAD CÍRKVE (4.4.2007)
VI.HKT - MOJŽÍŠ JE AUTOREM PENTATEUCHU (5.4.2007)
VII. HKT- HISTORIČNOST EVANGELIÍ A INSPIRACE, POTŘEBA POKÁNÍ Z
HKT (7.4.2007)
Druhou postní neděli, 4.3. 2007, i na Ukrajině vyšla zpráva
o další tzv. „bombě“, lži, kterou je film: „Ztracená Ježíšova
hrobka“.
Jaká má být reakce nás, křesťanů, když jsou podkopávány základy
(fundamenty) naší víry a našeho života? Jaká by byla v obdobné
situaci reakce muslimů? Jejich reakce by se koncentrovala v
jediném slově: SMRT; a to těm, kdo jsou původci i těm, kdo jsou
šiřitelé (viz rozruch kolem básní: Satanské verše).
My takovýmto způsobem jednat nemůžeme. Naším příkladem je
milující Ježíš. On však ve střetu s duchem (démonem) lži a smrti
odpověděl také slovem smrt, ale vzal ji na sebe. Smrt nebylo
Jeho jediné a poslední slovo (řešení problému), druhým slovem
bylo VZKŘÍŠENÍ – ŽIVOT!
Hnutí fokoláre dosáhlo nebývalého vzrůstu v pokoncilní době.
Přesně vystihlo dekadenční duchovní vlnu v církvi. Falešný
pokoncilní duch, který otevřel církev duchu světa i duchu
synkretizmu a liberalizmu, až dokonce ateizmu skrze HKT, se
vtělil a vytvořil jednotu s hnutím fokoláre a stal se nosným
proudem smrtelné infekce uvnitř celé církve.
My říkáme, že Chiara má ducha Jezábel, a to proto, že skrze
hnutí oficiálně, i když skrytě, vtěluje antikristovského ducha
do celé církve!
Jaký je to podvod, když při tom všem hnutí vystupuje jako model
nové obnovené církve! Ale jaké? Takové, kde už ale není rozdíl
mezi pravdou a lží, kde už není třeba konat pokání, kde duch lži
vytvořil falešnou jednotu mezi „novou“ církví a světem. A proto
zakladatelka fokoláre se musí tohoto ducha odřeknout, anebo toto
hnutí musí být zrušeno!
Kardinál G. Danneels v pastýřském listě „Kristus nebo
vodnář“ ukazuje na čtyři pilíře dnes se šířícího hnutí New Age.
Jsou to:
1) údajný vědecký základ (spiritismus a věda)
2) nové psychologie
3) duchovno Orientu
4) okultismus.
Smyslem tohoto listu je ukázat na společný kořen falešného
duchovna a tím je spiritismus. Falešné duchovno – pohanství –
dnes New Age, není ateismus, ale víra a zkušenost s bohy, před
kterými nás první přikázání Desatera varuje: „Nebudeš míti
jiných bohů…“ (Dt 5,7 -10)
Falešná úcta k cizím religiím a opuštění základu křesťanské
víry vytvořilo podmínky pro masové rozšíření ducha New Age.
Místo toho, aby křesťanství šlo ke své podstatě a své síly a
prostředky dalo ke své vlastní obrodě, otevřelo se opačnému
duchu a ztratilo živý fundament – základ, kterým je Ježíš
Kristus. Jediné a správné řešení je – návrat k základu –
fundamentu, kterým je Ježíš Kristus a Jeho evangelium.
Otázka homosexuality se v současné době stále více a více
vysouvá do popředí. Komplexní pohled na propagaci homosexuality
však odhaluje překvapující fakt. V skutečnosti vůbec nejde o věc
samotnou, ta se jen stává prostředkem k určitému cíli. Jde o
zavedení celého systému, který „nově“ určuje, co je dobro a co
zlo.
Varování apoštola: „Nyní se vyskytlo mnoho antikristů“ (1 J
2,18) a volání sv. Bernarda:
„Služebníci Kristovi jsou a slouží antikristu“ jsou dnes
mimořádně alarmující.
Položme otázky: Kdo za tento kolaps církve nese zodpovědnost?
Jaká nejnutnější opatření je nutno učinit k zastavení
katastrofy?
List si všímá pěti oblastí, ve kterých zvláště působí duch
antikrista (DAK): 1) DAK v pastýřské službě, 2) akademický DAK,
3) DAK ve vztahu k feminismu, 4) DAK ve východní spiritualitě,
5) řeholní DAK.
Dnes je pro nás jediná cesta, a to přijmout ducha pokání a
odřeknout se ducha antikristova. To je první krok. A druhý je
volat k Duchu Svatému, aby nastalo vzkříšení duchovního hřbitova
– církve!
Druhá část DAK si všímá těchto oblastí: 1) Duchovní diagnóza
fokoláre, 2) Státní sekretariát Vatikánu, 3) Antikristovský
systém a dalajláma, 4) Falešný duch po II. vatikánském koncilu,
5) Skrze pokání ke vzkříšení.
Veřejné mínění o hnutí fokoláre je i v nejvyšších církevních
kruzích velmi pozitivní. Mnozí vidí ve fokoláre obrodu a model
zítřejší církve. Bohužel realita je jiná.
Taktika fokoláre je uniknout přímé konfrontaci s pravdou,
zamaskovat hereze a ty, kteří na ně ukáží, odstranit frázemi a
psychologickou manipulací. V tomto skrytém boji padá
zodpovědnost na každého biskupa katolické církve, aby ve své
diecézi varoval před tímto skrytým a úskočným duchem Jezábel.
Příkladem, který demonstruje krizi v církvi, jsou postoje
hlavy Ukrajinské řeckokatolické církve (UHKC), vrchního
arcibiskupa kardinála L. Huzara vyjádřené v jeho knize „Besidy z
Blaženišim Ljubomirom Huzarom“.
Přijmi ducha pokání místo ducha světa! Nekompromisně se rozejdi:
a) s duchem historicko-kritické teologie (ve všech teologických
školách Tvé diecéze);
b) s falešným výkladem Nostra aetate (ohledně úcty k pohanství);
c) se všemi formami okultismu (zvláště spojeného s léčitelstvím)
a všemi praktikami New Age (psychologie New Age, filosofie New
Age). Pak budeš účinným spolupracovníkem Benedikta XVI. na
duchovní reformě církve a obnovení jejích základů a pravé
identity!
V tomto dopisu ukazujeme na působení ducha New Age všeobecně
na církev, pak podrobněji na jeho specifické působení v UHKC.
Hlavně nám jde o východisko, kterým je zavedení prorockého
úřadu, podřízeného přímo Svatému otci skrze Kongregaci pro nauku
víry.
Obsah:
I. Ekléziologické směřování univerzity
II. Místo, kde se ztrácí živá víra
III. Nejasný vztah jednoty se Svatým otcem
IV. Bez pravdivého rozlišování dochází k otevřenosti bludným
filosofiím i teologiím
V. Centrum New Age
VI. Obrovské investice k vlastní likvidaci
VII. Bez obrácení a pokání
VIII. Existuje lék na tento stav UKU?
Neoficiálně jsme se dozvěděli, že kard. L. Huzar s
Kongregací pro východní církve mají záměr na tomto synodu
vybrat, vyhlásit a poté urychleně vysvětit více biskupů, aby
zabezpečili schizmatickou a liberální strukturu. Samozřejmě tito
biskupové budou mít stejného ducha jako oni. Je to duch schizmy,
apostaze, nemorálního života a možná i homosexuality. Tito noví
biskupové se pak budou slavnostně před Božím lidem pokrytecky
odvolávat na to, že je jmenoval sám Svatý otec, a ten se přece
nemůže mýlit.
Dne 27.7. 2007 rádio Vatikán slavnostně oznámilo, že pro
UHKC byl vysvěcen nový biskup s určením do Kanady. Byla rovněž
citována srdcervoucí gratulace hlavy UHKC kard. L. Huzara. Podle
ní by tento kandidát měl být už zaživa kanonizován, ale bohužel,
veřejné mínění jak na Ukrajině, tak i v Kanadě hovoří o
skutečnosti, že tento nový biskup je homosexuál...
Bůh dnes dopustil zkoušku pro celou UHKC i pro celou
Ukrajinu v podobě zdánlivé maličkosti, kterou je duchovní střet
dvou duchovních center – a to živého křesťanství, které
reprezentují kontemplativní sestry, a na druhé straně duchovní
centrum okultismu spojené s prokletím národa, které reprezentuje
okultista p. Daščenko. Oč ve skutečnosti sestrám jde? Sestry
jako kontemplativní řehole reprezentují čisté duchovno – čisté
učení evangelia, které se snaží upřímně realizovat následováním
Krista. Kvůli tomu opustily svět – aby se věnovaly vnitřní
modlitbě а duchovnímu boji za sebe а zа církev i národ.
Okultisté dobře ví, kdo je jim na Ukrajině největším odpůrcem.
Je jím jediná z řeholí – kontemplativní sestry monastýra sv.
proroka Eliáše v Brjuchoviči. Není náhodou, že čelní
představitel okultismu skoupil vedle nich les, který
kontemplativnímu klášteru vytvářel potřebné podmínky pro
existenci, a nyní zde buduje okultní centrum ve tvaru pohanské
svatyně.
V roce 1037 – jak hovoří ukrajinský nejstarší letopis –
Jaroslav Moudrý vybudoval v Kyjevě na „Zlatých vratech“ chrám
Zvěstování. V tomto chrámu zasvětil kníže Jaroslav Moudrý
Kyjevskou Rus – Ukrajinu – Matce našeho Spasitele, přesvaté
Bohorodičce.
Vize, jak zakládat misijní farnosti.
Domnívali jsme se, že po morálních skandálech v USA bude
vedení církve konat pokání v této oblasti, ale vidíme pravý
opak, a to dokonce i v naší malé východní církvi. Tyto dny bylo
zveřejněno, že Apoštolský stolec (Kongregace pro východní
církve) vybral nového biskupa, o kterém je veřejně známo, že je
homosexuál...
10.7. 2007 vydal Vatikán dokument, v němž označil katolickou
církev za „jedinou skutečnou Kristovu církev“
Reakcí na tuto encykliku v našich podmínkách by tedy mělo být –
přestat nazývat řeckokatolíky pravoslavnými. Na tomto se ukáže,
kdo z biskupů je skutečně v jednotě a poslušnosti Svatému otci a
kdo je proti němu.
Chceme Vás upozornit na jednu z nejhlavnějších oblastí
duchovního boje, která se týká střetu s duchem temnoty
působícího skrze mága – věštce. Tato věc se týká každého z Vás,
protože v poslední době se všeobecně, tedy i na Vašem území,
rozšířila činnost různých věštců a mágů, kteří svou činností
stahují na dané území prokletí. Vy, jako dobří pastýři, máte
povinnost chránit své ovce před těmito služebníky temnoty (srov.
Zj 2,14-16). Pokud křesťané v oblasti prvního přikázání nebudou
dělat pravdivé pokání, nenastane duchovní probuzení, a naopak
přijde prokletí a odpad od Krista a pak i celosvětová
katastrofa.
K naplnění prosby Panny Marie, sešli se v neděli 13. května
2007 v Pidhircách k nočnímu bdění modlitební skupiny z širokého
okolí. Na slavnostní liturgii otec Samuel společne s otci
Pidhoreckého kláštera zasvětili Pidhirci i celý ukrajinský národ
Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, aby se naplnila prosba i
přislíbení Bohorodičky – “Nakonec moje Neposkvrněné Srdce
zvítězí!”.
Počátkem minulého století metropolita Andrej Šeptický,
kterému šlo o skutečné duchovní blaho ukrajinského národa,
osvícen Duchem Svatým, dal naší církvi a našemu národu aktuální
lék na duchovní chorobu modernismu, a tím byla úcta k
Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Ovocem byla zdravá a mužná
zbožnost, která přinesla jako plod stovky mučedníků za naši
východní katolickou církev (v letech 1946-1990). Tato osobní
zbožnost přinesla i zdravý životní křesťanský styl, který dal
sílu bojovat proti duchu světa, jaký morálně rozkládá jedince,
rodiny i celý národ.
Bohužel, P. M. Sus, autor článku „Bůh je láska“ („Vilne žiťa“ z
17. a 24.1. 2007), úctu k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu degraduje
a zesměšňuje oficіální učení církve (např. encyklika Pia XII.).
I. Současný stav církve na Ukrajině
II. Podmínky duchovního probuzení
III. Otázky spojené s misií
IV. Jak konkrétně konat misii
Decentralizace ženských klášterů dává svobodu k tomu, aby
řeholnice, které chtějí pravdivě žít a vnímají podstatu
řeholního života, měly tuto možnost.
Skrze centralizaci dnes v celé řeholi vládne duch světa a duch
New Age, a tak upřímné řeholnice jsou perzekuovány a jiné musí
opouštět řeholi. Dnes by i zakladatelé svých řeholí byli
vyloučeni jako rebelové.
Jestliže budou dány skrze decentralizaci podmínky k oficiálnímu
založení klášterů s Duchem Kristovým, mnohé řeholnice, které by
se rozhodly absolvovat v nich exercicie, obrátit se a žít novým
řeholním životem, do nich pak mohou natrvalo přejít. Vystupovat
jako řeholnice a přitom jimi srdcem nebýt, je strašný podvod. A
to platí o těch, které odmítly ducha pokání! Nachytat prosté
duše na svatost zakladatele a pak ho nedovolit v praxi
následovat, je zločin! A především se nedovoluje následovat
Ježíše Krista, což je podmínka ke spáse pro každého věřícího!
Kard. L. Huzar zneužívá svou nejvyšší církevní autoritu k
tomu, aby zabíjel život v církvi. Zabíjené duše se proti tomu
nemohou bránit, protože vystupuje ve jménu Svatého otce a
dožaduje se absolutní poslušnosti, ale na druhé straně se snaží
zákeřně UHKC od Svatého otce odtrhnout. Jeho myšlení a postoje
nejsou ani katolické ani křesťanské.
Hlásá jiného Krista (Krista New Age).
Hlásá jiného ducha (ducha liberalismu a relativismu).
Hlásá jiné evangelium (antievangelium) (viz 2Kor 11,4), a toto
všechno kryje tzv. východní duchovností.
„Lazare, pojď (z hrobu) ven!“ (J 11,43) Vzkřísit mrtvého
Lazara, naši církev na Ukrajině, může jenom Bůh. Od nás však
žádá naši spolupráci a tyto konkrétní kroky víry:
1) Přestat věřící UHKC nazývat pravoslavnými (tj. schizmatiky –
členy pravoslavné církve).
2) Založit organizaci křesťanských rodičů a křesťanských učitelů
a začít bojovat nejprve za udržení křesťanské etiky na školách.
Toto je dnes pro nás vůle Boží.
Dopis Apoštolskému nunciovi Ukrajiny o jeho zodpovědnosti
před Bohem i církví za obrodu a očistu UHKC.
Dopis Mons. Ivanu Jurkovičovi, apoštolskému nunciovi
Ukrajiny, s upozorněbním na knihu „Besidy z Blaženijšim
Ljubomyrom Huzarom – do postkonfesijnoho christijanstva“. Kniha
obsahuje něklolik závažných bludů a jedná se zde o typickou
propagaci ducha New Age. Kardinál přiznává, že se zabývá
věštěním za pomoci kyvadla a rovněž to nepokládá za hřích (proti
1. Přikázání).
Brožurka pojednává o pseudosynodu ve Lvově, který dne 8.3.
1946 likvidoval naši UHKC. Po stručném konstatování charakteru
pseudosynodu jsou vyvozeny závěry, které poukazují na to, že
doposud je v naší církvi duch zrady a z toho musíme činit
pokání.
Hlavní myšlenka celé brožury je tato: My, UHKC, máme právo na
svou existenci a na svou identitu. Konkrétním skutkem pravdivého
pokání je, aby se přestalo s nazýváním nás, věřících UHKC, v
liturgii pravoslavnými. Tato formulace není nevinná; je za ní
koncentrován duch zrady, který byl i za pseudosynodem .
List navrhuje projekt reformy basiliánského řádu. OBSAH: I.
Smutný stav ukrajinské (haličské) provincie v 19. stol., II.
Potřeba reformy dnes, III. Stav za 15 let v řeholi OSBM na
Ukrajině – potřeba reformy, IV. Duchovní a teologická formace ve
Varšavě v letech 1991-2003, V. Diagnóza dnešní doby, VI.
Metanoite (Mk 1,15), VII. Reforma OSBM – návrat k základnímu
charismatu sv. Bazila Velikého, VIII. Konkrétní návrh.
Kardinálům a biskupum o stavu církve na Ukrajině. Svatý otec
ví, co je třeba, ale nemá sílu k boji. Proto potřebuje podporu
jednotlivých biskupů, a proto každý biskup a kardinál plně nese
zodpovědnost spolu se Svatým otcem za církev i její budoucnost!
Buď ho podpoří, anebo se postaví proti. Vatikánské dikasterie
budou buď očištěny, anebo dokončí rozklad církve skrze zločinné
zneužívání autority a zneužívání poslušnosti! Jiná varianta již
neexistuje. Odklad dnes znamená pozvolné vykrvácení.
Dne 29.9.2005 kardinál L. Huzar prohlásil: „Náboženská
napětí by mohla být vyřešena, kdyby Ukrajina měla jednoho
patriarchu pro všechny… Ani Moskva ani Řím nám nedají jednotu,
raději by se měli ukrajinští katolíci sjednotit (s
pravoslavnými) v jednu církev, a pak Řím, Konstantinopol nebo
Moskva tu skutečnost jenom přijmou. Není podstatné, aby
patriarchou této církve byl katolík.“ (Catholic News,
www.cwnews.com)
Ptáme se, proč naši věřící v době likvidace naší církve, v době
násilné pravoslavizace, obětovali své životy jako mučedníci
právě za jednotu se Svatým Otcem? Je velkou hanbou před celým
světem i před naší církví a tisíci mučedníky, že hlava naší
církve má takové schizmatické myšlení.
Východiskem k hledání jednoty s pravoslavnou církví nemůže
být odtržení od Říma a sjednocení s pravoslavnou církví, ale
pravdivé a biblické pokání a návrat k původním společným
základům naší katolické víry. K hledání jednoty je kromě pokání
a obrácení také třeba vnějších forem. Daleko přirozenější než
návrhy kard. L.Huzara je respektování již vzniklé autonomie. Nic
nebrání, aby představitelé pravoslavných církví uznali primát
papeže a on uznal je.
Žijeme v mimořádně závažné historické době. Před 15 lety
naše církev vyšla z podzemí a dostalo se jí svobody. Tehdy jsme
měli velký kredit, úctu a respekt.
Musíme konstatovat velmi bolestnou stránku. Ztratili jsme před
národem úctu a sympatie. V současné době je nám předkládáno jiné
evangelium, jiný Kristus a jiný duch než ten, s kterým jsme
vyšli z podzemí. Je to spojeno i s velkým tlakem, který přináší
technická revoluce, spojená s novým konzumním myšlením a
demoralizací přicházející ze Západu, především skrze masmédia.
My jsme nebyli připraveni na tento vnitřní i zevnější tlak, a
tak se stalo, že dochází k prudkému odpadu od naší církve,
nastává morální rozklad rodin a mladá generace už vlastně neví,
čí je, co je skutečné evangelium, skutečný život z víry. Zbývá
jim už jen náboženský folklór a podstata se už téměř všude
vytratila. Čiňme pokání!
My nejsme pravoslavní (to znamená členy pravoslavné s Vámi
nesjednocené církve), ale jsem řeckokatolíci.
Za tuto věrnost trpěli naši otcové i matky a mnoho z nich jak
mučedníci obětovali dokonce i svoje životy. Toto je náš největší
duchovní poklad.
Svatý Otče, velmi Vás prosíme, abyste autoritativně zakázal
nazývat nás ve svaté liturgii pravoslavnými, protož toto slovo
nás zraňuje, přináší rozdělaní a je spojené se schizmou.
Dopis Mons. I. Jurkovičovi, apoštolskému nunciovi Ukrajiny o
zneužívání kard. L. Huzarem církevní autority k nezakonné
likvidaci nepohodlných osob.
I. Činnost vedení otců OSBM
II. Činnost hlavy Patriarchální komise pro řeholní záležitosti
s. Dii Stasiuk, OSBM
Česká masmédia oznámila: „Soubor Schola Gregoriana
Pragensis, zaměřený na gregoriánský chorál, vydal společně se
souborem japonských mnichů nahrávku, která spojuje křesťanské a
buddhistické liturgické tradice. Obě tradice vycházejí z velmi
silných spirituálních základů a jsou odrazem duchovního
prožitku,“ řekl ČTK umělecký vedoucí.
Na prvním místě si musíme uvědomit, že křesťanská liturgie je
uctíváním Boha. Klademe otázku, koho uctívá tzv. buddhistická
liturgická tradice. Jaké „silné spirituální základy a duchovní
prožitky“ jsou zde spojovány? Jde o jasný synkretismus. „Pohané
se klanějí ne Bohu, ale démonům... Nemůžete pít kalich Páně i
kalich démonů“ (1Kor 10,20-21).
Duchovním otcem této akce není nikdo jiný než katolický kněz
prof. Tomáš Halík, reprezentující českou odpadlickou církev a
její myšlení.
Kardinál M. Vlk vystrčil proti papeži růžky. Veřejně dal
najevo, že nesouhlasí a pohrdá papežským dekretem ohledně
liturgie vydaným 7.7. 2007. Svatý otec by měl znovu zvážit,
jestli šance, kterou dal kardinálu M. Vlkovi je k užitku či ke
škodě církve v ČR a poslat ho na řádnou emerituru. Duchovní
škody, které tento pastýř s antikristovským duchem napáchá,
mohou mít nedozírné následky pro českou církev!
Je všeobecně známo, že už téměř dva roky píšeme dopisy
Svatému otci, kardinálům a biskupům, ve kterých ukazujeme na dvě
velké rány mystického těla Kristova – církve. Protože je pro
vnitřní nepřátele církve nemožné umlčet nás argumentací
namířenou proti obsahu našich dopisů, zbyla už jen tato možnost
– skrze lži a překrucování zaútočit přímo na nás. Skrze tyto lži
pak dosáhnout naší morální likvidace, aby tak na vše, co jsme
napsali, byl vržen stín a nikdo už nešel k podstatě, ale uvízl
na cílevědomém očernění.
Vážený Vladimíre, v analýze Tvého dopisu ukážeme na formy
manipulace, které používáš:
a) navození hodnověrnosti;
b) lhaní či zamlčování podstatné pravdy;
c) skrytý cíl a lstivý záměr.
Vaše Eminence, upozorňujeme Vás tímto, že případ krádeže
majetku pí. Dr. Kaliny Šutkové z Prahy (ČR) fokolarínským
biskupem L. Hučkem je veřejně známým faktem.
Víme, že Vaší povinností není řešit duchovní podstatu a hereze
hnutí Fokolare, to spadá do kompetence Kongregace pro nauku víry
– zda ona toto hnutí zakáže či vyzve k veřejnému pokání! My Vás
nyní prosíme jen o jednu věc: abyste pomohl staré vdově, aby jí
byl vrácen majetek, ukradený fokolarínským biskupem L. Hučkem,
dříve než zemře.
Vaše Eminence, každý soudný člověk, a nemusí být ani křesťan, má
smysl pro základní spravedlnost a tento případ by vyřešil hned:
zloděje by potrestal a majetek by vrátil!
Svatý otče, prosíme Vás znovu, abyste „ex catedra“ vyhlásil
jasné stanovisko k otázce:
1) historicko-kritické teologie (HKT)
2) falešného výkladu Nostra aetate vedoucího k synkretismu.
Dále Vás prosíme:
1) Abyste přijal abdikaci kardinála M. Vlka (17.5. 2007) a
nedával představitelům hnutí fokoláre prostor ve vedení církve v
ČR.
2) Abyste do ČR v této době jmenoval tři až čtyři nové biskupy,
a to na klíčová místa s cílem, aby začali reformu vnitřně
paralyzované církve.
Na vaší webové stánce christnet.cz probíhala diskuse o
spolupráci F. Lobkowicze s Stb. Jediným důkazem byl zápis ze dne
11.8.1989, kde kromě F. Lobkowicze figurovaly tři jména: F.
Vaňák, A. Dohnal, J. Graubner. Z dokumentu vyplývá, že Stb mělo
největší zájem o sledování A. Dohnala.
Proto vás žádám, jako jeden z postižených, aby moje vyjádření
vrámci objektivity bylo opublikováno na vaší webové stránce, a
aby byl zde umístěn odkaz na plné znění dopisu –
http://www.community.org.ua/dwnld/czlobkowicz.doc.
Jako znalý problematiky, vím, že Stb tehdy sbíralo informace
ohledně nominace na pomocné biskupy do Olomouce. Tento dokument
Stb otvírá daleko hlubší problém, než je údajná spolupráce F. L.
S Stb. Tímto problémem je hnutí Fokolare. V zmíněném dokumentu
Stb nemá nic proti kandidatůře fokolarína J. Graubnera na
biskupa, a ani nemá potřebu ho nějak kompromitovat, jako o to
usiluje v případé F. Lobkowicze.
Biskup L. Hučko, který byl představitelem této nelegální
církevní struktury v letech komunizmu, 16.12.2006 veřejně
prohlásil, že on osobně nikdy člena Stb ani nevidě, ani s žádným
nehovořil. Pokud je toto pravda, pak je to argument pro
spolupráci hnutí Fokolare s komunistickým režimem na vyšší
úrovni.
Výzvou k „pokání“ bohoslovce V.O. jsme byli přinuceni znovu
se zabývat problematikou Ukrajinců a fokoláre. Prosíme, aby
církevní soud celou záležitost spojenou se svěcením L. Hučka a
otázkou křivdy na Ukrajincích řešil, a tím i naši údajnou vinu.
My jsme dali žalobu Libellus litis Svatému otci jak na exarchu
L. Hučka, tak i na kard. M. Vlka (krytí apostaty prof. Halíka),
na žalobě trváme, protože jde o záležitosti týkající se víry a
mravů. Bez radikálního zásahu do duchovního systému, který
vybudovalo fokoláre v církvi v ČR, nemůže nastat pravdivé
duchovní probuzení.
Prohlášení ČBK k dopisům z Ukrajiny postrádá konkrétnost a
argumenty a ve svém jednohlasném vyjádření ukazuje na falešnou
jednotu, kterou zde prosazují fokolaríni kard. M. Vlk, arcib. J.
Graubner – předseda ČBK, a exarcha L. Hučko – gen. sekretář ČBK.
„Vyžaduje se zde, aby se akceptoval postoj aktivní menšiny
zaměřené k přesným cílům." O ČBK platí výrok kard. J.
Ratzingera: „V takovém případě však nastává nebezpečí, že se
kamsi vytratí ono ‚pohoršení‘ a ‚bláznovství‘ evangelia, ona
‚sůl‘ a onen ‚kvas‘, který je v dnešní těžké krizi více než kdy
jindy nepostradatelný.“
ČBK se za dobu své existence (od r. 1990) nikdy jasně
nepostavila za obranu víry a mravů, ale naopak ty, kdo se o to
pokoušeli, skrze poslušnost duchovně udusila.
Proto navrhujeme, aby v ČR kromě této anticírkevní organizace
ČBK byl ustanoven prorocký úřad, který bude zodpovídat za
ochranu víry a mravů a pravdivého duchovního života.
Exarcha L. Hučko vydal 16.12. 2006 veřejné vyhlášení na
webové stránce exarchátu, že nikdy s StB nepřišel do žádného
styku a také s nimi nikdy ani nemluvil. Toto prohlášení má
určitou formu přísahy.
Kdo zná poměry v tomto období v komunistické ČSSR, tak mu
odpoví, že veřejně lže. Pokud ale mluví pravdu, pak tím biskup
L. Hučko veřejně odhalil, že vedení fokoláre spolupracovalo na
vyšší úrovni s totalitárním systémem komunismu a s jeho tajnou
policií – StB. Tuto problematiku je třeba v rámci spravedlnosti
řešit, a ne ji farizejsky umlčet.
Vaše Svatosti, vzhledem k tomu, že zločiny vykonané biskupem
Ladislavem Hučkem zůstávají nenapraveny, podáváme tímto žalobu
na biskupa Ladislava Hučka. Jedná se o tyto zločiny:
1) Nezákonné zrušení právní subjektivity Delegatury sv. Prokopa
Řádu sv. Bazila Velkého před státními orgány České republiky a
zločinné přivlastění si jejího majetku.
2) Odcizení majetku staré vdovy p. Kaliny Šutkové.
3) Psychologická manipulace, zastrašování a podvedení p. Kaliny
Šutkové.
Vaše Eminence, dne 16.05. 2006 oznámil soudní tribunál Rota
Romana dopisem No. 19648 p. Kalině Šutkové přijetí její žaloby
ve věci odcizení majetku, který darovala delegatuře sv. Prokopa
řádu sv. Bazila Velkého v České republice a který byl nezákonně
a v rozporu s církevním právem, odcizen biskupem L. Hučkem a
převeden na Apoštolský exarchát v ČR.
Svatý otče, na základě CIC požadujeme, aby ve shodě s
Tradicí církve a podle evangelia byl kard. M. Vlk odvolán z
funkce pražského arcibiskupa a zbaven kardinálské hodnosti za
vědomé zneužívání církevního úřadu k velké škodě věřících.
Rovněž žádáme, aby pro dobro církve a spásu nesmrtelných duší
byl P. T. Halík vyloučen z katolické církve za veřejnou apostazi
od Krista a za teologické hereze.
Vaše Eminence, v tomto dopise chceme ukázat na:
1) Duchovní apostazi kněze prof. ThDr. PhDr. Tomáše Halíka.
2) Kdo za něj nese zodpovědnost?
3) Ovoce hnutí fokoláre v ČR.
Nezapomeňte na tyto konkrétní kroky, na které čeká dnes
znevážený Ježíš a Jeho krvácející církev.
1) Učiňte veřejné pokání za vaše vyjádření k homeopatii.
2) Postarejte se, aby biskup F. Tondra byl ze svého úřadu
odvolán.
3) Dejte směrnice kněžím, kteří konají rekolekce, aby na jejich
zakončení vyzvali kněze: a) k jasnému vyznání katolické víry (k
přijetí Ježíše za svého Spasitele a Pána); b) k odřeknutí se
různých forem okultismu a ducha New Age c) k odřeknutí se ducha
ateizmu, který je za historicko-kritickou metodou (HKT).
4) Požádejte Svatého otce, aby ustanovil na Slovensku 2-3
vizitátory z pravověrných a ctnostných kněží, ti ať jsou
vysvěceni na biskupy, vytvoří jednotu s apoštolským nunciem, a
pak ať se ujmou reformy v seminářích i reevangelizace Slovenska!
Biskup F. Tondra zneužívá svůj církevní úřad především
těmito konkrétními skutky:
1) Dal církevní schválení na teologickou knihu „Otváral nám
Písma“ od W. Trutwina, která obsahuje závážné hereze: zesměšňuje
Kristovo početí, nevěří v žádný zázrak a popírá vzkříšení! Podle
této knihy se učí na teologické fakultě!
2) Ve své knize, která pojednává o morální teologii biskup F.
Tondra mimo jiné dovoluje bílou magii a ve svých veřejných
projevech doporučuje různé formy okultismu! Bílá magie je však
církví zakázána (KKC 2116-2117).
3) Biskup F. Tondra veřejně propaguje akupunkturu, homeopatii,
především hypnózu. Pod jeho záštitou byla napsána doktorská
práce mající za cíl zavést hypnózu do pastorální péče katolické
církve!
| |
|
Slovenský sťahovací portál s kresťanským zameraním
